1 / 6

Články

Magazín číslo 1 / 17
Hudební skladatel Miloslav Kabeláč

Mysterium času Miloslava Kabeláče

Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.

číst článek
Magazín číslo 1 / 17
Je libo Ashkenazyho nebo Moravcův? O klavírech v Rudolfinu

Je libo Ashkenazyho nebo Moravcův? O klavírech v Rudolfinu

Kolik klavírů a pianin se skrývá v útrobách Rudolfina? Napadla vás někdy tato otázka, když jste stáli před budovou nebo do ní mířili na koncert? Pokud ano, odpověď právě přichází. Spočítali jsme je pro vás a navíc zjistili o každém nástroji další podrobnosti.

číst článek
Magazín číslo 1 / 17
Zemlinského kvarteto | Foto: Tomáš Bican

Zemlinského kvarteto: Čtyři hlasy. To je ideál komorní hry

S polovinou kvarteta, Františkem Součkem a Petrem Holmanem, o rezidenství souboru ve 122. sezoně Českého spolku pro komorní hudbu, o repertoáru spolkových koncertů i o tom, zdali je něco na pojmu „česká kvartetní tradice“.

číst článek
Magazín číslo 6 / 16
Houslistka Magdaléna Mašlaňová | Foto Petr Kadlec

Magdaléna Mašlaňová: Musím se na koncertního mistra hudebně „nalepit“

Zástupkyně koncertního mistra České filharmonie Magdaléna Mašlaňová je činorodý člověk. Vedle náročné pozice v našem prvním orchestru se neodříká ani své milované komorní hry, organizuje benefiční koncerty pro opravy významných pražských sakrálních budov a vede příležitostně sbor. Kromě jejích rozsáhlých aktivit na ní její přátelé obdivují srdečnost, neokázalost a neustálou touhu po sebezdokonalování.

číst článek
Magazín číslo 6 / 16
Edvard Grieg a Jean Sibelius

Babylonské zmatení (nejen severských) jazyků aneb škádlení nacionalistů

Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.

číst článek
Zavřít