1 / 6
Co vás zajímá
Magazín číslo 3 / 2017
„Když všichni spustějí, je Vám to strašný rámus.“ Dvořákova duchovní kantáta Stabat Mater
24. 5. 2017 • Jan Kachlík
Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.
Číst článekMagazín číslo 1 / 2017
Mysterium času Miloslava Kabeláče
1. 2. 2017 • Pavel Kordík
Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.
Číst článekMagazín číslo 6 / 2016
Babylonské zmatení (nejen severských) jazyků aneb škádlení nacionalistů
22. 12. 2016 • Ondřej Maňour
Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.
Číst článekMagazín číslo 5 / 2016
I šaty dělají Českou filharmonii
24. 11. 2016 • Hana Boldišová
Jak jinak začít článek o odívání než zavedeným příslovím, že šaty dělají člověka. Měli bychom jít ale ještě dál. Šaty dělají i událost, místo, atmosféru, náladu; šaty dělají i koncert, a to nejen ty filharmonikovy. O tom ale až později, nejprve nabízím krátký výlet do historie i současnosti hudebníkova šatníku.
Číst článekMagazín číslo 5 / 2016
Zapomenutý ředitel Žid
24. 11. 2016 • Petr Kadlec
Jeden z nejvýraznějších hybatelů československého hudebního života v oblasti organizace a managementu v období mezi dvěma válkami. Tak bychom mohli představit Jaromíra Žida (1893–1981), zakladatele a ředitele umělecké agentury Bel Canto a v letech 1932–1945 také ředitele České filharmonie.
Číst článekMagazín číslo 3 / 2016
Nejstarší live nahrávka České filharmonie v Českém rozhlase
8. 6. 2016 • Bohuslav Vítek
Archivy ukrývají nejeden poklad spjatý s Českou filharmonií. Zatímco pro fotografie a různé tištěné dokumenty můžeme sáhnout až do sklonku 19. století, v případě nahrávek živého vystoupení se ocitáme o několik desetiletí později. Bez ohledu na čas je to však téma stejně zajímavé a fascinující jako samotné počátky našeho prvního orchestru.
Číst článekMagazín číslo 2 / 2016
Karel IV. a dvojí Te Deum aneb Jak to bylo tehdy a jak dnes
7. 4. 2016 • Ondřej Maňour
Těžko si dnes, zahlceni reprodukovanou hudbou v obchodech, restauracích, v autech, a dokonce i ve sluchátkách při joggingu, dokážeme představit, jaké to bylo, když se hudba nerozezněla pouhým stisknutím tlačítka. Přesto však i v době Karlově lidé žili obklopeni hudbou. A ve velkém městě jistě i velice rozmanitou.
Číst článekMagazín číslo 4 / 2015
V lednu slavíme 120 let od vzniku orchestru! Jak to všechno začalo?
17. 12. 2015 • Pavlína Landová
„Spolek Česká filharmonie vytkl si účel nejen nový, ale zároveň veliký a nesnadný. Chce spojiti prospěch humanní s prospěchy umění... Výkonní umělci, jichž denní zaměstnání přesahuje mnohdy lidské síly, podjímají se nové námaze a to pod heslem: Pro budoucí blaho našich milých.“
Číst článekMagazín číslo 3 / 2015
Na střeše není jen Mendelssohn
6. 11. 2015 •
Při pohledu na Rudolfinum vás vedle samotné rozlehlosti a majestátnosti budovy určitě zaujmou i figury shlížející z jeho střechy. Dvaatřicet soch stojí coby umělecká stráž na pilířích balustrády stejně dlouho, jako existuje budova sama. Se zajímavou historií jejich vzniku a dalšími osudy vás ve videu seznámí architekt Lukáš Duchek.
Číst článekCo byste chtěli vyhledat...
Zavřít
