Magazín číslo 2 / 2018
Elbphilharmonie v Hamburku

Nové filharmonické jaskyne. Koncertné sály od 50. rokov 20. storočia do súčasnosti

28. 3. 2018 • Imrich Vaško

Každá architektonická typológia je závislá od doby, prostredia a kultúry, v ktorej vzniká. Typológia koncertných sál, ktorá sa storočiami postupne vyvíjala a vyčleňovala z architektúry chrámov, kostolov a divadiel, začala dosahovať svoj najväčší architektonický vývoj od druhej polovice 20. storočia.

Číst článek
Magazín číslo 1 / 2018
„Velebný hymnus slávy naší...“ Smetanova Má vlast – o vzniku skladby a její nejnovější nahrávce | Grafika Michal Ocilka

„Velebný hymnus slávy naší…“ Smetanova Má vlast: o vzniku skladby a její nejnovější nahrávce

12. 2. 2018 • Vlasta Reittererová, Lucie Maňourová

„Ha, ty naše slunce, Vyšegrade tvrd! Ty smělě i hrdě na příkřě stojieš, na skále stogeši, všem cuziem postrach!“ To jsou úvodní verše Písně pod Vyšehradem, kterou roku 1816 „nalezl“ Josef Linda, první z řady sporných památek, opředených hypotézami a mýty. Roku 1848 ji zhudebnil Eduard Hanslick, pozdější obávaný vídeňský hudební kritik; píseň zazněla v dramatu Ferdinanda Břetislava Mikovce Záhuba rodu Přemyslovského, které mělo premiéru 9. ledna 1848 ve Stavovském divadle. Hledání nedoložitelných souvislostí je chůzí po tenkém ledě, ale přesto si lze představit, že čtyřiadvacetiletý Bedřich Smetana některé z představení navštívil a představa hrdě se tyčícího Vyšehradu na skále nad Vltavou mu utkvěla v paměti.

Číst článek
Magazín číslo 3 / 2017
Antonín Dvořák

„Když všichni spustějí, je Vám to strašný rámus.“ Dvořákova duchovní kantáta Stabat Mater

24. 5. 2017 • Jan Kachlík

Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.

Číst článek
Magazín číslo 1 / 2017
Hudební skladatel Miloslav Kabeláč

Mysterium času Miloslava Kabeláče

1. 2. 2017 • Pavel Kordík

Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.

Číst článek
Magazín číslo 6 / 2016
Edvard Grieg a Jean Sibelius

Babylonské zmatení (nejen severských) jazyků aneb škádlení nacionalistů

22. 12. 2016 • Ondřej Maňour

Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.

Číst článek
Magazín číslo 5 / 2016
I šaty dělají Českou filharmonii

I šaty dělají Českou filharmonii

24. 11. 2016 • Hana Boldišová

Jak jinak začít článek o odívání než zavedeným příslovím, že šaty dělají člověka. Měli bychom jít ale ještě dál. Šaty dělají i událost, místo, atmosféru, náladu; šaty dělají i koncert, a to nejen ty filharmonikovy. O tom ale až později, nejprve nabízím krátký výlet do historie i současnosti hudebníkova šatníku.

Číst článek
Magazín číslo 5 / 2016
Portrétní foto Jaromíra Žida, ředitele České filharmonie

Zapomenutý ředitel Žid

24. 11. 2016 • Petr Kadlec

Jeden z nejvýraznějších hybatelů československého hudebního života v oblasti organizace a managementu v období mezi dvěma válkami. Tak bychom mohli představit Jaromíra Žida (1893–1981), zakladatele a ředitele umělecké agentury Bel Canto a v letech 1932–1945 také ředitele České filharmonie.

Číst článek
Magazín číslo 3 / 2016
Rafael Kubelík řídí Českou filharmonii

Nejstarší live nahrávka České filharmonie v Českém rozhlase

8. 6. 2016 • Bohuslav Vítek

Archivy ukrývají nejeden poklad spjatý s Českou filharmonií. Zatímco pro fotografie a různé tištěné dokumenty můžeme sáhnout až do sklonku 19. století, v případě nahrávek živého vystoupení se ocitáme o několik desetiletí později. Bez ohledu na čas je to však téma stejně zajímavé a fascinující jako samotné počátky našeho prvního orchestru.

Číst článek
Magazín číslo 2 / 2016

Karel IV. a dvojí Te Deum aneb Jak to bylo tehdy a jak dnes

7. 4. 2016 • Ondřej Maňour

Těžko si dnes, zahlceni reprodukovanou hudbou v obchodech, restauracích, v autech, a dokonce i ve sluchátkách při joggingu, dokážeme představit, jaké to bylo, když se hudba nerozezněla pouhým stisknutím tlačítka. Přesto však i v době Karlově lidé žili obklopeni hudbou. A ve velkém městě jistě i velice rozmanitou.

Číst článek
Co byste chtěli vyhledat...
Zavřít
Zavřít
Co byste chtěli vyhledat
close

malíř, sochař, architekt Pro zobrazení detailu jednotlivých sochklikněte na jméno umělce. hudební skladatel Sochy na střeše Rudolfina zavřít Leonardo da Vinci Klikněte pro zobrazení detailu Paolo Veronese Klikněte pro zobrazení detailu Donato Bramante Klikněte pro zobrazení detailu Tomás Luis de Victoria Klikněte pro zobrazení detailu Josquin Desprez Klikněte pro zobrazení detailu Orlando di Lasso Klikněte pro zobrazení detailu Giovanni Pierluigi da Palestrina Klikněte pro zobrazení detailu Luigi Cherubini Klikněte pro zobrazení detailu Daniel François Esprit Auber Klikněte pro zobrazení detailu Georg Friedrich Händel Klikněte pro zobrazení detailu Wofgang Amadeus Mozart Klikněte pro zobrazení detailu Johann Sebastian Bach Klikněte pro zobrazení detailu Ludwig van Beethoven Klikněte pro zobrazení detailu Michelangelo Buonarroti Klikněte pro zobrazení detailu Raffael Santi Klikněte pro zobrazení detailu Praxiteles Klikněte pro zobrazení detailu Feidiás Klikněte pro zobrazení detailu Apelles Klikněte pro zobrazení detailu Iktinos Klikněte pro zobrazení detailu Massacio Klikněte pro zobrazení detailu Donatello Klikněte pro zobrazení detailu Jacopo Sansovino Klikněte pro zobrazení detailu Benvenuto Cellini Klikněte pro zobrazení detailu Filippo Brunelleschi Klikněte pro zobrazení detailu Domenico Girlandaio Klikněte pro zobrazení detailu Lucca della Robia Klikněte pro zobrazení detailu Christoph Willibald Gluck Klikněte pro zobrazení detailu Joseph Haydn Klikněte pro zobrazení detailu Franz Schubert Klikněte pro zobrazení detailu Carl Maria von Weber Klikněte pro zobrazení detailu Felix Mendelssohn-Bartholdy Klikněte pro zobrazení detailu Robert Schumann Klikněte pro zobrazení detailu
1 / 6