Magazín číslo 2 / 2020
Budova Rudolfina

Rudolfinum: Rejdiště múz i politiky

5. 3. 2020 • Jakub Jareš

Byl to nevzhledný okraj Prahy. Periferie s továrnou a sklady dřeva. Rejdiště. Přesně tento kout Starého Města si vyhlédla Česká spořitelna, aby zde vystavěla reprezentativní Dům umělců. Od jeho otevření letos uplynulo 135 let.

Číst článek
Magazín číslo 2 / 2020
Spisovatel a básník Miloš Doležal

Člověk žije v krajině a příběhy v ní žijou s ním. S Milošem Doležalem o Josefu Toufarovi

17. 2. 2020 • Michaela Vostřelová

Když komunisté před sedmdesáti lety ubili k smrti kněze Josefa Toufara, sami si tím tak trochu zhatili plány. Původně ho chtěli přinutit k přiznání z osnování falešného zázraku a vést s ním monstrproces. Toufarovo utýrané tělo se do něj ale pochopitelně nehodilo, uložili jej tajně do hromadného hrobu a ani příbuzným se léta nepodařilo zjistit, co se s vysočinským knězem stalo. A uprostřed temných padesátých let nebylo radno příliš se ptát. Dnes je jméno Josefa Toufara dobře známé z velké části díky jeho životopisci – spisovateli, básníkovi a vysočinskému rodákovi Miloši Doležalovi.

Číst článek
Magazín číslo 1 / 2020

Vyslyšet hlas budovy Rudolfina

2. 1. 2020 • Petr Kadlec

„Po prvé vcházíme do Rudolfina, postranním vchodem od nábřeží, nikoli abychom si na galerii vyslechli nějaké bouřlivější jednání parlamentu nebo abychom si poseděli v tiché, ať nedím opuštěné sněmovní knihovně, nýbrž abychom si promluvili s představitelem České filharmonie v jejím novém sídle. Rafael Kubelík nás již čeká. Kanceláře Filharmonie po prvé nejsou stísněny v zapadlém patře činžáku. Jsou to prostorné místnosti hned vlevo v přízemí, s vysokým stropem, jaké jsou ostatně v Rudolfinu všechny, s výhledem na řeku a Hrad. I v tom je něco symbolického. Vzhlížíme střídavě do jasné tváře Kubelíkovy a ven. Tážeme se na program České filharmonie. Dostáváme jej a s ním tolik záře nadšení a optimismu, že je nám dobře. Cítíme, že zde se bude radostně a opravdově pracovat,“ dočítáme se ve Svobodných novinách 25. 9. 1945.

Číst článek
Magazín číslo 5 / 2019

Najít odvahu k protestu. Sametová revoluce v České filharmonii

1. 11. 2019 • Jakub Jareš

Česká filharmonie zanechala v událostech roku 1989 významnou stopu. K otevřenému postoji vůči režimu se ale hráči museli probojovat, ještě na začátku roku jejich pokus o protest skončil fiaskem.

Číst článek
Magazín číslo 3 / 2018
Dirigent Karel Ančerl

Karel Ančerl. Po 110 letech

4. 5. 2018 • Petr Kadlec

Ve středu 11. dubna 2018 uplynulo 110 let od narození dirigenta Karla Ančerla. Česká filharmonie, jejímž šéfdirigentem byl v letech 1950–1968, mu v těch dnech věnovala tři své abonentní koncerty pod taktovkou Jakuba Hrůši. Na programu byla díla Zoltána Kodályho, Ludwiga van Beethovena a Sergeje Prokofjeva. Přesně ve výroční den položili zástupci rodiny, rodné obce Tučapy a České filharmonie květiny u Ančerlova hrobu na Vyšehradském hřbitově. Samotným výročím ovšem ančerlovské dění rozhodně neutichá!

Číst článek
Magazín číslo 2 / 2018

Čtyři kroky k Matoušovým pašijím

28. 3. 2018 • Lucie Maňourová

Česká filharmonie se ze své podstaty symfonického orchestru hudbě období baroka repertoárově nevěnuje. Přesto jedno z vrcholných děl Johanna Sebastiana Bacha, duchovní oratorium pro sólové hlasy, dvojitý sbor a dvojitý orchestr Matoušovy pašije, v její sezoně zazní. Stane se tak v rámci vzdělávací řady pro dospívající a dospělé posluchače Čtyři kroky do nového světa. Nečeká vás jen poslech, nýbrž i osvěta, výklad o kontextu a zhudebnění, tak jako vždy, když před vámi stanou pánové Petr Kadlec a Marko Ivanović.

Číst článek
Magazín číslo 2 / 2018
Elbphilharmonie v Hamburku

Nové filharmonické jaskyne. Koncertné sály od 50. rokov 20. storočia do súčasnosti

28. 3. 2018 • Imrich Vaško

Každá architektonická typológia je závislá od doby, prostredia a kultúry, v ktorej vzniká. Typológia koncertných sál, ktorá sa storočiami postupne vyvíjala a vyčleňovala z architektúry chrámov, kostolov a divadiel, začala dosahovať svoj najväčší architektonický vývoj od druhej polovice 20. storočia.

Číst článek
Magazín číslo 1 / 2018
„Velebný hymnus slávy naší...“ Smetanova Má vlast – o vzniku skladby a její nejnovější nahrávce | Grafika Michal Ocilka

„Velebný hymnus slávy naší…“ Smetanova Má vlast: o vzniku skladby a její nejnovější nahrávce

12. 2. 2018 • Vlasta Reittererová, Lucie Maňourová

„Ha, ty naše slunce, Vyšegrade tvrd! Ty smělě i hrdě na příkřě stojieš, na skále stogeši, všem cuziem postrach!“ To jsou úvodní verše Písně pod Vyšehradem, kterou roku 1816 „nalezl“ Josef Linda, první z řady sporných památek, opředených hypotézami a mýty. Roku 1848 ji zhudebnil Eduard Hanslick, pozdější obávaný vídeňský hudební kritik; píseň zazněla v dramatu Ferdinanda Břetislava Mikovce Záhuba rodu Přemyslovského, které mělo premiéru 9. ledna 1848 ve Stavovském divadle. Hledání nedoložitelných souvislostí je chůzí po tenkém ledě, ale přesto si lze představit, že čtyřiadvacetiletý Bedřich Smetana některé z představení navštívil a představa hrdě se tyčícího Vyšehradu na skále nad Vltavou mu utkvěla v paměti.

Číst článek
Magazín číslo 3 / 2017
Antonín Dvořák

„Když všichni spustějí, je Vám to strašný rámus.“ Dvořákova duchovní kantáta Stabat Mater

24. 5. 2017 • Jan Kachlík

Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.

Číst článek
Co byste chtěli vyhledat...
Zavřít
Zavřít
Co byste chtěli vyhledat
close

malíř, sochař, architekt Pro zobrazení detailu jednotlivých sochklikněte na jméno umělce. hudební skladatel Sochy na střeše Rudolfina zavřít Leonardo da Vinci Klikněte pro zobrazení detailu Paolo Veronese Klikněte pro zobrazení detailu Donato Bramante Klikněte pro zobrazení detailu Tomás Luis de Victoria Klikněte pro zobrazení detailu Josquin Desprez Klikněte pro zobrazení detailu Orlando di Lasso Klikněte pro zobrazení detailu Giovanni Pierluigi da Palestrina Klikněte pro zobrazení detailu Luigi Cherubini Klikněte pro zobrazení detailu Daniel François Esprit Auber Klikněte pro zobrazení detailu Georg Friedrich Händel Klikněte pro zobrazení detailu Wofgang Amadeus Mozart Klikněte pro zobrazení detailu Johann Sebastian Bach Klikněte pro zobrazení detailu Ludwig van Beethoven Klikněte pro zobrazení detailu Michelangelo Buonarroti Klikněte pro zobrazení detailu Raffael Santi Klikněte pro zobrazení detailu Praxiteles Klikněte pro zobrazení detailu Feidiás Klikněte pro zobrazení detailu Apelles Klikněte pro zobrazení detailu Iktinos Klikněte pro zobrazení detailu Massacio Klikněte pro zobrazení detailu Donatello Klikněte pro zobrazení detailu Jacopo Sansovino Klikněte pro zobrazení detailu Benvenuto Cellini Klikněte pro zobrazení detailu Filippo Brunelleschi Klikněte pro zobrazení detailu Domenico Girlandaio Klikněte pro zobrazení detailu Lucca della Robia Klikněte pro zobrazení detailu Christoph Willibald Gluck Klikněte pro zobrazení detailu Joseph Haydn Klikněte pro zobrazení detailu Franz Schubert Klikněte pro zobrazení detailu Carl Maria von Weber Klikněte pro zobrazení detailu Felix Mendelssohn-Bartholdy Klikněte pro zobrazení detailu Robert Schumann Klikněte pro zobrazení detailu
1 / 6