28. 3. 2018 • Lucie Maňourová
Česká filharmonie se ze své podstaty symfonického orchestru hudbě období baroka repertoárově nevěnuje. Přesto jedno z vrcholných děl Johanna Sebastiana Bacha, duchovní oratorium pro sólové hlasy, dvojitý sbor a dvojitý orchestr Matoušovy pašije, v její sezoně zazní. Stane se tak v rámci vzdělávací řady pro dospívající a dospělé posluchače Čtyři kroky do nového světa. Nečeká vás jen poslech, nýbrž i osvěta, výklad o kontextu a zhudebnění, tak jako vždy, když před vámi stanou pánové Petr Kadlec a Marko Ivanović.
Číst článek
12. 2. 2018 • Vlasta Reittererová, Lucie Maňourová
„Ha, ty naše slunce, Vyšegrade tvrd! Ty smělě i hrdě na příkřě stojieš, na skále stogeši, všem cuziem postrach!“ To jsou úvodní verše Písně pod Vyšehradem, kterou roku 1816 „nalezl“ Josef Linda, první z řady sporných památek, opředených hypotézami a mýty. Roku 1848 ji zhudebnil Eduard Hanslick, pozdější obávaný vídeňský hudební kritik; píseň zazněla v dramatu Ferdinanda Břetislava Mikovce Záhuba rodu Přemyslovského, které mělo premiéru 9. ledna 1848 ve Stavovském divadle. Hledání nedoložitelných souvislostí je chůzí po tenkém ledě, ale přesto si lze představit, že čtyřiadvacetiletý Bedřich Smetana některé z představení navštívil a představa hrdě se tyčícího Vyšehradu na skále nad Vltavou mu utkvěla v paměti.
Číst článek
2. 10. 2017 • Pavlína Landová
Čas od času není jistě na škodu nahlédnout do historie, a to třeba i nedávné. Děje se tomu většinou v okamžiku nějaké zásadní změny, ať už pozitivní či negativní. Odchod šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka je událostí, která podstatným způsobem zasáhla do dějin našeho orchestru. Pan šéfdirigent rozjel orchestrální vlak do plných obrátek a náhle z něj bez svého svolení musel vystoupit… V období let 2010–2017 to byl právě on, kdo stál před orchestrem nejvíce, a to v 267 z téměř 800 koncertů u nás i v zahraničí. A co vůbec za toto období filharmonici všechno hráli?
Číst článek
24. 5. 2017 • Jan Kachlík
Sledujeme-li historii provozování a později i nahrávání Dvořákovy duchovní kantáty Stabat Mater, otevírá se před námi pozoruhodný příběh díla. Příběh, v němž hrají důležité role interpreti, posluchači, kritici, ale třeba i místa jednotlivých produkcí. Každé provedení je něčím jedinečné a rozdíly mezi nimi jsou někdy natolik velké, že se nabízí otázka, která z těchto provedení jsou blíže skladatelově představě. Podívejme se alespoň na některé části tohoto příběhu. Možná se pak soustředěněji zaposloucháme do nové nahrávky, jež právě vychází u firmy DECCA.
Číst článek
24. 5. 2017 • Lucie Maňourová
„Nezlobte se, ale my bychom pro příští sezonu rádi přešli z cyklu A do cyklu B. V áčku je nějak moc Martinů. Co to prosím Vás pana šéfdirigenta napadlo?“ Podobně formulovaných otázek jsme na začátku předprodeje abonmá řešili v zákaznickém servisu několik. Nejednalo se pochopitelně o masový úprk před Bohuslavem Martinů (ostatně v cyklu B abonenti také jednu jeho symfonii potkají), nicméně nás to vedlo k zamyšlení nad preferencemi posluchačů a k vysvětlení dramaturgické strategie příští sezony.
Číst článek
28. 3. 2017 • Lucie Maňourová
Na konci března nás navštíví náladová francouzská dáma. Proč francouzská? Protože všichni protagonisté – interpreti i autoři skladeb pocházejí odtud. Proč náladová? Protože většina programu vznikla v období impresionismu a dalších novátorských stylů prvních desetiletí 20. století. Proč dáma? No zkrátka proto, že hudba je rodu ženského.
Číst článek
1. 2. 2017 • Pavel Kordík
Pro zřídkavost, s jakou se hudební tělesa do nastudování partitur Miloslava Kabeláče pouštějí, patří uvedení kterékoliv z jeho kompozic na koncertní podium mezi mimořádné události. Kvalita, jaká jeho kompozice tříbí v dílo, ryzost, jakou zde na sebe vzájemně působí umělecké dílo a čas, mimořádnou událost tvoří. Kabeláčovo Mysterium času zazní na koncertech České filharmonie 8. až 10. února v podání dirigenta Jakuba Hrůši.
Číst článek
22. 12. 2016 • Ondřej Maňour
Leckoho by mohlo zaujmout, že skladatelé ani interpreti „skandinávského programu“, který budeme moci vyslechnout 18.–20. ledna, nepocházejí z mocenských a kulturních metropolí Skandinávie, jimiž od nepaměti byla hlavní města severských velmocí Kodaň a Stockholm. Vždyť nejproslulejší ze skandinávských skladatelů nepochybně není žádný Dán či Švéd, ale Nor Edvard Grieg a Fin Jean Sibelius, kteří tvořili v provinčních městech Bergen a Helsinky, na samé periferii civilizovaného světa.
Číst článek
7. 3. 2016 • Marek Šulc
Apokalypsa v Kamenické Stráni Miloše Boka bude již druhou světovou premiérou české skladby v jubilejní 120. sezoně České filharmonie. Na abonentních koncertech 9.–11. března 2016 ji s orchestrem provede hlavní hostující dirigent Manfred Honeck. Sólové party zazpívají Liana Sass, Jana Hrochová, Miloslav Pelikán a Jozef Benci.
Číst článek
