1 / 6
zpět na výpis
Magazín číslo 4 / 2015
Ruský leden v Rudolfinu: dirigenti Semjon Byčkov a Valerij Gergijev

Ruský leden v Rudolfinu aneb od Semjona Byčkova k Valeriji Gergijevovi

Na závěr koncerty nabitého ledna 2016 připravila Česká filharmonie dva programy s mimořádně atraktivními hosty. Týden po sobě Rudolfinum navštíví dva ruští dirigenti, kteří se nyní pohybují v těch nejvyšších světových sférách. A zároveň dirigenti, jejichž projev, kariéra i mimohudební osud by těžko mohly být rozdílnější. Patří k hvězdnému charakteru 120. sezony České filharmonie, že si takoví „velikáni“ téměř předají kliku dirigentské šatny.

Nazvat je „velikány“ trochu zavání ruským patosem, ale zde je to v obou případech namístě. Jejich jména jsou mnoho let pojmy, k nimž není nutné ve světě klasické hudby nic dodávat. A my teď máme možnost jejich bezprostředního uměleckého srovnání. V rámci jednoho týdne uslyšíme dvě osobité koncepce ve dvou odlišných programech, samozřejmě postavených většinově na ruském repertoáru. Zkusíme vám nyní trochu pomoci s výběrem, případně s argumentací, proč slyšet oba koncerty.

Nejprve se prosím seznamte: Semjon Byčkov, narozen 1952, absolvent leningradské konzervatoře, Valerij Gergijev, narozen 1953, absolvent leningradské konzervatoře. V kolonce „učitel“ by oba vyplnili stejné jméno: Ilja Musin. Tato ruská dirigentská legenda má v seznamu svých žáků i další veličiny, včetně Jurije Těmirkanova nebo Vasilije Sinajského.

Oba naši dirigentští hosté se tedy setkali ve stejné době na významném hudebním institutu. Tyto základy, podpořené nesporným talentem, byly pro ně výchozí startovací pozicí pro mezinárodní kariéru, která se oběma bezesporu podařila. Osud však k ní každého provedl jinými stezkami.

Semjon Byčkov

Semjon Byčkov vyhrál ve 20 letech Rachmaninovovu dirigentskou soutěž. Součástí ceny byla možnost dirigovat Leningradskou filharmonii, která mu byla odepřena, a i proto se výsledně rozhodl opustit tehdejší Sovětský svaz. V zahraničí se brzy dostavily úspěchy: debutoval v Lyonské opeře a na festivalu v Aix-en-Provence, postupně se vypracoval až k řízení Newyorské a Berlínské filharmonie nebo Royal Concertgebouw Orchestra. Do vlasti se vrátil až po 17 letech v roce 1989, rovnou jako hlavní hostující dirigent tehdy již Petrohradské filharmonie. Před rokem 1989 působil jako hudební ředitel Grand Rapids Symphony Orchestra a filharmonie v Buffalu, v roce 1989 se stal hudebním ředitelem Orchestre de Paris, o osm let později šéfdirigentem WDR Symphonieorchester Köln a drážďanské Semperoper.

Semjon Byčkov

Semjon Byčkov – Foto: Clive Barda ArenaPAL

V operním repertoáru vyhledává především díla Strausse, Wagnera a Verdiho, mezi jeho nezapomenutelná provedení však patří i Janáčkova Její pastorkyňa nebo Musorgského Boris Godunov. Pro rok 2016 Byčkov chystá Wagnerova Parsifala v madridském Teatro Real.

V roce 1986 podepsal smlouvu s vydavatelstvím Philips a započal tak dlouhou řadu nahrávek s předními světovými orchestry včetně třináctileté nahrávací spolupráce s WDR Symphonieorchester Köln. Jeho nahrávka Wagnerova Lohengrina získala v BBC Music Magazinu titul Nahrávka roku 2010. Semjon Byčkov nyní zastává post „Klemperer Chair of Conducting“ na londýnské Royal Academy of Music a „Günter Wand Conducting Chair“ u BBC Symphony Orchestra, s nímž každoročně vystupuje na festivalu BBC Proms.

V Rudolfinu od středy 20. do pátku 22. ledna představí s Českou filharmonií dvě symfonické skladby Petra Iljiče Čajkovského – repertoár, který je mu blízký a v němž nedopřeje orchestru žádné ústupky. Po již proběhlé spolupráci s ním filharmonici oceňují jeho náročný přístup, který ve výsledku přinese neuvěřitelný zážitek všem přítomným v koncertním sále. Prostředním číslem programu pak bude první houslový koncert Maxe Brucha s vynikající holandskou houslistkou Janine Jansen.

Více nejen o Čajkovského hudbě vám řekne Semjon Byčkov ve videorozhovoru exkluzivně pro Českou filharmonii.

 

Valerij Gergijev

Příprava abonentního programu s Valerijem Gergijevem začala ihned po jeho prvním bleskovém angažmá u České filharmonie v červnu 2014. Dirigent zanechal v orchestru velký dojem, svědkové hovoří o nepopsatelné energii, která s ním vešla do sálu již na zkoušce a na koncertě ještě zesílila o účast publika. Gergijevova autorita, s níž od mládí ohromuje světové scény, vychází z jeho autentičnosti, nenapodobitelného a nekompromisního dirigentského pojetí.

Počátky jeho kariéry se odehrály v Rusku, také u něho ji odstartovalo důležité vítězství. V roce 1975 vyhrál soutěž Herberta von Karajana v Berlíně a ještě za studií byl angažován v leningradském Kirovově (nyní Marijinském) divadle. Následoval raketový postup: v 35 letech se stal uměleckým ředitelem opery a od roku 1996 působí jako umělecký a generální ředitel celého Marijinského divadla. Pod jeho vedením se výrazně rozšířil operní i baletní repertoár divadla, zaměřil se na opery Prokofjeva a Šostakoviče a díky Gergijevovi se sem vrátily i opery Richarda Wagnera. Na základě svých zahraničních zkušeností také Gergijev v Petrohradě založil tradici programů pro děti a mládež a oživil praxi předplatného pro tuto skupinu publika i bezplatné koncerty pro studenty.

Valerij Gergijev

Valerij Gergijev – Foto: Valentin Baranovsky

Vedle angažmá ve své vlasti zvládá i velkou dávku vystoupení v zahraničí. Od roku 2007 byl šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru, od letošní sezony zastává stejnou funkci u Mnichovské filharmonie. Spolupracuje s Vídeňskými filharmoniky, s orchestrem operního domu La Scala nebo Newyorskou a Rotterdamskou filharmonií.

Gergijevovy organizační aktivity, které zahrnují řízení několika festivalů nebo zásadní podíl na postavení komplexu koncertního sálu v Petrohradě, jsou spojeny s veřejnou a politickou účastí. Při jeho významných vystoupeních v Rusku se po jeho boku objevuje ruský prezident Vladimir Putin, Gergijev je rovněž členem prezidentovy Rady pro kulturu a umění. Spojenectví s Putinem vyvolává především v zahraničí kontroverzní názory na to, zda člověka s takovým profilem pozvat a spojit s ním například jméno orchestru. Každé další hudební angažmá Valerije Gergijeva však přesvědčuje o tom, že jeho umělecký přínos je zásadní a neopakovatelný.

Od středy 27. do pátku 29. ledna uslyšíte v Rudolfinu Beethovenův houslový koncert D dur, v roli sólisty vystoupí koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček. Spolupráce s Gergijevem je pro něho velkou výzvou, dirigent ho poznal už při své návštěvě v červnu 2014. Výzvou pro Valerije Gergijeva i celý orchestr pak je zařazení Stravinského Svěcení jara do druhé poloviny koncertu. Není pochyb, že se z takového spojení může zrodit vskutku velká hudební událost.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít