Nacházíme se zhruba ve dvou třetinách této sezony. Český spolek pro komorní hudbu už v ní představil mnoho dramaturgických lahůdek a skvělých interpretačních výkonů, ale některé nás teprve čekají. Pojďme se podívat na tři programy připravené na duben, které mají zásadní repertoárová specifika a bylo by škoda je minout. Jeden přináší propojení hudby s tancem, druhý s poezií a třetí nám otevře brány do světa euroamerické soudobé tvorby.
V hlavní roli Hrnec a Ďábel
V pondělí 4. dubna vtančí do Rudolfina jazz a avantgarda. Pod vedením Ondřeje Vrabce nastuduje osm členů České filharmonie s klavíristou Miroslavem Sekerou dvě ikonické skladby první poloviny 20. století – jazzovou suitu k baletu Kuchyňská revue od Bohuslava Martinů a baletní pantomimu Igora Stravinského Příběh vojáka. Komorní instrumentace obou kusů vyžaduje vynikající interprety, jimiž budou Josef Špaček, Tomáš Kopáček, Ondřej Roskovec, Stanislav Masaryk, Lukáš Moťka, Adam Honzírek, Jan Keller, Pavel Polívka a zmíněný Miroslav Sekera. Taneční ztvárnění Stravinského díla připraví Jade Clayton, bývalá sólistka Baletu Národního divadla, role vypravěče se ujme herec Martin Myšička, umělecký vedoucí Dejvického divadla a také abonent České filharmonie.
Baletní pantomima Příběh vojáka od Igora Stravinského je o devět let starší, vznikla ve Švýcarsku, kde skladatel pobýval během první světové války. Ta ovlivnila námět i nástrojové obsazení – že napsal Stravinskij skladbu pro septeto (housle, kontrabas, klarinet, fagot, trubka, pozoun, bicí), bylo následkem absence hudebníků, kteří odešli do armády. Text švýcarského spisovatele Charlese Ferdinanda Ramuze vypráví o vojákovi, který má dva týdny dovolenou a míří domů. Cestou potkává Ďábla, s nímž smění housle za knihu moudrosti a příslib bohatství. A protože ďábelské sliby mají mnoho háčků a nástrah, voják sice přijde k bohatství, a dokonce i královskému titulu, ale zavře se mu cesta k předchozímu životu a blízkým lidem. Ďábel, kterého doprovázejí bicí nástroje, si ho nakonec odnáší. Působivý Příběh vojáka měl premiéru 28. září 1918 v Lausanne a od té doby se dočkal mnoha provedení.
Kdo se vejde na housle
Koncert, který zazní ve středu 6. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina, patří mezi programy zrušené kvůli pandemii v sezoně předchozí. Podařilo se jej přesunout, a tím vlastně ještě lépe načasovat. Protože stěžejní skladba, Klavírní kvartet, op. 66, „Communicacio intima“ od české skladatelky Marty Jiráčkové, pracuje s básněmi Jana Skácela, jehož 100. výročí narození jsme si připomněli 7. února tohoto roku.
Verše skladatelé většinou zhudebňují. Stejně tak Marta Jiráčková – vokální hudba tvoří podstatnou část její tvorby. Ve svém 66. opusu však ponechala textovou předlohu recitátorce a obemknula ji pětidílným cyklem pro klavírní kvarteto.
„Poezii ráda čtu i přednáším dlouhá léta. Vždycky znovu se těším z neobvyklých spojení a nových významů, ze zvukové malebnosti slov, ze schopnosti úsporností se dotknout něčeho podstatného. Takhle vnímám i poezii Jana Skácela. Takže doufám, že spojení hudby Marty Jiráčkové a Skácelových veršů přinese posluchačům nečekaný zážitek,“ vyznala se u příležitosti svého angažmá v tomto programu herečka Taťjana Medvecká.
Doprovodí ji Klavírní kvarteto Josefa Suka: Radim Kresta, Eva Krestová, Aneta Šudáková a Václav Mácha. Ansámbl vedle skladby Jiráčkové zahraje ještě raný Klavírní kvartet a moll Josefa Suka a zralý Klavírní kvartet č. 3 c moll Johannesa Brahmse.
Mahan Esfahani moderně a mezinárodně
Ve středu 13. dubna uslyší Dvořákova síň uskupení pětice vynikajících mladých hudebníků, jejichž společným jmenovatelem je Londýn. Za vším hledejte progresivního íránského cembalistu Mahana Esfahaniho, kterého známe z předchozích projektů České filharmonie nebo Pražského jara. Předtím, než tento žák Zuzany Růžičkové zakotvil v Praze, studoval v USA a nyní vyučuje v Londýně na Guildhall School of Music & Drama. Z Londýna do Prahy přiveze skvělé instrumentalisty – britského flétnistu Adama Walkera a hobojistu Nicholase Daniela, hornistu Bena Goldscheidera, který je rovněž Britem, ale jedna větev jeho předků pochází z Prahy. A německo-korejského violoncellistu Isanga Enderse.
Sestava umělců ověnčených mnoha soutěžními cenami představí jeden z nejodvážnějších programů letošní sezony. Otevře ho sto let stará sonáta Clauda Debussyho a po ní pokračuje výhradně soudobá hudba napsaná mezi lety 1962 a 2005. V různých nástrojových kombinacích zazní Zrcadla pro flétnu a violoncello jediné dámy v tomto projektu, slavné finské skladatelky Kaijy Saariaho, Sonáta pro flétnu, hoboj, violoncello a cembalo Američana Elliotta Cartera, která měla premiéru roku 1953 v Carnegie Hall, dále virtuózní Air pro sólový lesní roh, vytvořený německým skladatelem a klarinetistou Jörgem Widmannem, rezidenčním umělcem loňského ročníku festivalu Pražské jaro, jako soutěžní skladba pro 54. ročník (2005) Mezinárodní soutěže ARD. Neobarokní Sonata da caccia, která program uzavře, pochází z dílny nám dobře známého britského skladatele a dirigenta Thomase Adèse, naposledy dirigujícího Českou filharmonii v roce 2018.
To vše, a ještě další koncerty pro vás připravili Český spolek pro komorní hudbu a jeho dramaturg Radek Křižanovský. Unikátní komorní projekty skvěle doplňuje orchestrální sezonu a České filharmonii bezpochyby sluší.
