Hudební archiv ČF je vše, jen ne klidné a tiché pracoviště. Kromě péče o jeho poklady –fondy: hudebniny, LP, CD, plakáty, knihovnu, fotografie, koncertní programy či zajímavé dokumenty mají pracovníci archivu na starosti také všechny „věci hudební“.
V prvé řadě musí zajistit notový materiál pro orchestr, partitury pro dirigenty, klavírní výtahy pro sólisty… Zjišťují dostupné edice a verze té či oné skladby, musí vědět, která z děl jsou chráněná, jaké notové materiály lze jen pronajmout, která lze naopak koupit, a to vše v součinnosti s požadavky dramaturgie a dirigenta. Informují orchestr o obsazení skladeb, upozorňují na výskyt netradičních nástrojů či specifickou notaci. Úzce spolupracují s koncertním, zahraničním a edukativním oddělením, aby provedli kontrolu správnosti názvů skladeb, eventuálně upozornili na jejich možné verze. Pro kolegy z oddělení marketingu zpracovávají podklady z historie orchestru či spoluvytvářejí různé hudební kvízy a soutěže pro posluchače ČF.
Do kanceláře archivu se neustále valí muzikanti s rozličnými hudebními dotazy a prosbami. Do toho zvoní telefony s dotazy kolegů a veřejnosti. Zvláštní kapitolou jsou badatelé píšící muzikologické práce. Jejich dotazy jsou leckdy bizarní. Snaha vyhovět badatelům je časově velmi náročná, ale na druhou stranu má velké pozitivum – rozšiřuje hudebně-historické vzdělání pracovníků archivu.
Poklady z archivu ve fotografiích
Velké množství času zabere také péče o notový materiál. Nejen jeho kvalita obsahová je nezbytná, zanedbatelný není ani jeho technický stav. Utržené růžky, natržené stránky, rozpadlé vazby, tomu všemu je třeba věnovat patřičnou péči. Velké soustředěnosti a pečlivosti je třeba, pokud nás dirigent požádá o vepsání čísel taktů či poznámkového aparátu do jednotlivých partů. V této situaci nezbývá nic jiného, než aby se jeden ze dvou pracovníků archivu „ubytoval“ na nějaký čas mimo dosah všeho toho filharmonického kvasu a věnoval se pouze této činnosti.
Na práci v hudebním archivu je asi nejtěžší vykonávat soustředěnou práci v leckdy naprostém chaosu. Dirigenti nás vyžadují, muzikanti vplouvají vyzvedávat party, telefony zvoní… a napište v této realitě smysluplnou větu… Pohotovost, schopnost improvizace a muzikologicko-manažerské „know-how“ jsou pro práci v hudebním archivu ČF zkrátka zcela nezbytné.
