Zažili jsme v Rudolfinu spoustu krásných 17. listopadů, například s romským sborem Čhavorenge a přizvanými studentskými sbory z celé republiky. Nebo zmiňme dosavadní vrchol v loňském roce, při němž na oslavu 30. výročí sametové revoluce pronesli ve Dvořákově síni své projevy Petr Pithart a Joachim Gauck.
Ambiciózní plán změny z „pouhé“ oslavy studentstva byl koncipován na mnoho sezon dopředu. Česká studentská filharmonie, která doposud koncerty 17. listopadu připravovala, předala žezlo „velké“ filharmonii, aby vznikl jeden z pilířů její sezony, mimořádný Koncert pro svobodu a demokracii (anglický název pro větší srozumitelnost poselství ve světě zní „Velvet Revolution Concert“).
„17. listopad je ale pro Českou filharmonii navíc svátkem, který je bytostně propojen s historií orchestru. Chtěli jsme vytvořit tradici koncertů, které budou především hlubokým uměleckým zážitkem a zcela mimořádnou hudební událostí,“ vysvětluje Mareček.
Koncerty budou dirigovat mimořádné dirigentské osobnosti, pro nejbližší roky přislíbili Semjon Byčkov, Jakub Hrůša a sir Simon Rattle. Program koncertů chce vyjadřovat myšlenky svobody a demokracie, jejich oslavy i obrany. V plánu byla díla napsaná se zřetelem k hodnotám humanity a soudržnosti, odsuzující bezpráví. Skladby zkomponované v dobách nacistické okupace, komunistické diktatury, zhudebňující texty odrážející velké myšlenky a reflektující zlomové okamžiky historie.
Pro koncert 17. listopadu 2020 (a následné opakování 18. listopadu) vybral Semjon Byčkov dvě ikonická orchestrální díla: Mysterium času Miloslava Kabeláče a Sedmou symfonii Dmitrije Šostakoviče. První z nich vzniklo v 50. letech jako nadčasový, mystický protějšek všech tehdejších angažovaných skladeb. Šostakovičova Sedmá symfonie byla napsána v Leningradě během jeho německé blokády a ztělesňuje vítězství lidského ducha a nezlomné touhy po svobodě.
A pak přišel covid…
Tolik plány. Přestože nás neutlačují ani komunisté, ani wehrmacht, prožíváme nyní něco, co naše životy také omezuje a kulturu ubíjí. Virus a s ním spojená hygienická opatření neúprosně diktují, co lze dělat a s jakými pravidly. Ještě při zahájení sezony na začátku října jsme věřili, že listopadové mimořádné koncerty proběhnou v původní podobě, ať už jakkoli provozně uzpůsobené. Zároveň však nešlo nepřemýšlet o jiných variantách.
V průběhu října bylo jasné, že posluchači v listopadu v sále nebudou. V další fázi se ukázalo, že skladby pro opravdu velký orchestr bez možnosti redukce nemůžou zaznít – hráči musí na pódiu sedět s rozestupy. Přestože se zvětšilo pódium na maximum, Kabeláče a především Šostakoviče se musela Česká filharmonie pro tentokrát vzdát.
Provozní zásahy šly ruku v ruce s dramaturgickými nápady, jak při změně programu zachovat poselství koncertu. Vedení České filharmonie se jednomyslně shodlo se Semjonem Byčkovem, že současná společnost potřebuje vedle svobody a demokracie také povzbuzení, podporu a naději. Došlo proto na volbu klíčového díla, které provázelo český národ při mnoha historických milnících. Koncert pro svobodu a demokracii přinese v úterý 17. listopadu do vašich domovů Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast.
Kubelíkovo výročí
Vedle zmíněné symboliky jde také o historický kontext. Společně s mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro Česká filharmonie vzpomene na Rafaela Kubelíka, svého někdejšího šéfdirigenta, od jehož porevolučního návratu uplynulo letos 30 let.
Kubelík přiletěl do Prahy v dubnu 1990, aby zde v nově nabyté svobodě provedl Smetanův cyklus hned dvakrát. V květnu společně s Českou filharmonií zahájili Pražské jaro za přítomnosti Václava Havla, Rudolfa Firkušného a dalších, v euforii, kterou Smetanova síň Obecního domu dlouho nezažila. O měsíc později pak Kubelík dirigoval první český orchestr na Staroměstském náměstí, u příležitosti oslavy prvních svobodných voleb v polistopadovém Československu. V roce 1991 pak byla Má vlast hlavním repertoárovým kusem turné České filharmonie a Kubelíka po Japonsku. Dirigent tím symbolicky ukončil svoji uměleckou kariéru.
„Připomínat si sametovou revoluci provedením Mé vlasti a nevzpomenout při tom muže, který zasvětil svůj život nejen Smetanovu dílu, ale i rodné zemi a české hudbě, je nemyslitelné. Rafael Kubelík stál jako šéfdirigent v čele České filharmonie mezi lety 1941 a 1948, kdy svou vlast opustil na protest proti změně režimu. ‚Žil jsem v jedné formě bestiální tyranie, v nacismu… Již z principu jsem odmítl žít v nějaké její další podobě.‘ O 42 let později, když v zemi proběhla sametová revoluce a první svobodné volby, se Kubelík vrátil do vlasti a k milované České filharmonii, aby dirigoval Mou vlast na festivalu Pražské jaro, u jehož zrodu stál jako dirigent prvního zahajovacího koncertu v roce 1946,“ říká šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov.
Semjon Byčkov dokládá, že tyto myšlenky jej neopouštějí ani v ryze aktuálním dění. Zapojil se do iniciativy předních kulturních představitelů, kteří se rozhodli v odkazu na myšlenky sametové revoluce podpořit opozici v Bělorusku. Byčkov v dopise běloruskému disidentovi a politikovi Mikalaji Statkevičovi, kterému Lukašenkův režim znemožnil kandidovat v letošních prezidentských volbách, mimo jiné napsal: „Revoluci si vždy spojujeme s krveprolitím, které často vede až k občanské válce a vytváří trvalé rány v psychice národa, citelné i po mnoha staletích. Přesto to, co se stalo v České republice v roce 1989, nabídlo vizi vysněné změny bez válečné tragédie. Za realizaci této vize pro běloruský národ jste bojovali Vy a Vaši druhové. Vaše odvaha tváří v tvář režimu, který násilně potlačuje pokojné protesty vyvolané zjevným falšováním výsledků voleb; Vaše důstojnost při obraně nejzákladnějšího práva každého občana být vyslechnut a respektován […] se staly zdrojem inspirace pro miliony lidí na celém světě, kteří věří, že každý národ má právo určit, jak chce žít a kým být ovládán. […] Chci, abyste věděl, že Vaše touhy rezonují nejen v mém srdci, ale i v srdcích mnoha milionů lidí po celém světě. Obdivujeme Vás za vaši odvahu hájit hodnoty, kterým věříte, a za to, že jste se odvážili vyjádřit své sny za každou cenu. Váš vlastní život, drahý pane Statkeviči, oběti, které Vy a Vaše rodina přinášíte ve snaze o ušlechtilou vizi, jsou důkazem síly a krásy lidského ducha, které nemůže nic a nikdo zlomit.“
Kdy, kde a jak
Koncert pro svobodu a demokracii zahraje Česká filharmonie pod taktovkou Semjona Byčkova ve Dvořákově síni Rudolfina od 20.15 hodin bez přítomnosti posluchačů a za přísných hygienických opatření. Hráči a další přímí účastníci budou testováni, pódium bude rozšířeno, aby každý filharmonik mohl hrát ze svého pultu s minimálním rozestupem jeden metr. Smyčcové skupiny budou od dechových odděleny plexisklovými paravány. K dispozici bude větší množství šaten pro účinkující.
Přímým přenosem bude koncert vysílat Česká televize na programu ČT art, zhlédnout ho bude možné také na facebooku České filharmonie a několika dalších českých i zahraničních partnerů. Přenos koncertu umožní vyspělá digitální technologie včetně dálkově ovládaných robotických kamer instalovaných ve Dvořákově síni Rudolfina.
Kéž Má vlast podpoří mysl posluchačů a přinese jim tolik potřebnou naději!
