Dirigent Tomáš Netopil hovoří o Bendovi samotném i hudbě jeho doby. O jeho vzorech, skladatelské odvaze, ale také o tom, jak on sám ovlivnil autory budoucnosti. Při charakteristice Bendova propojení hudby se slovem Netopil došel až k Leoši Janáčkovi.
Podcast si poslechněte zde:
Kouzelnice Médeia nejdříve pomohla Iásónovi získat Zlaté rouno, poté s ním uprchla z Kolchidy a provdala se za něj. Manželství skončilo Iásónovou nevěrou, vražda nové manželky a dětí byla krutou pomstou zklamané Médeie.
Skladatel Jiří Antonín Benda (1722–1795) ve shodě s Euripidovou tragédií začíná svůj melodram ve chvíli, kdy se zavržená Médeia odhodlává k pomstě. U Bendy se ale text vznešeného i zoufalého monologu střídá s hudbou, která kreslí atmosféru takřka s filmovými účinky.
Svou Medeu psal Benda v době, kdy už měl Christoph Willibald Gluck hotové zásadní reformní opery. Usiloval v nich o návrat antického dramatu, kterému hudba především slouží. Benda dovedl Gluckovu snahu ještě dál: vynechal zpěv a svěřil jedné recitující herečce takřka všechen text – ostatní role jsou jen epizodní. Vytvořil velkolepé tragické monodrama v době, kdy byla operní zásadou maximální vnější pestrost a většinou také šťastný konec – dokonce i Gluckův Orfeus svou Eurydiku znovu získá.
Melodram Medea zazní na koncertech v Rudolfinu 9., 10. a 11. února. V titulní roli vystoupí Zuzana Stivínová, dále účinkují Jiří Hájek, Michaeal Zajmi, Šimon Halouzka a Jan Vychytil. V první části programu zazní Klavírní koncert č. 24 c moll Wolfganga Amadea Mozarta, na klavír bude hrát Tom Borrow.
