Do rozhovoru vedeného v prezidentském salonku Rudolfina pronikal zevnitř zvuk České filharmonie, zvenku zase aut a sanitky. Vítejte v Ladírně a skrze její ruch postupte k soustředěné atmosféře samotného koncertu.
Podcast si poslechněte zde:
„Němci byli po napadení Sovětského svazu překvapení, že je místní obyvatelé nevítají jako osvoboditele,“ uvádí historik v rozhovoru věnovaném obléhání Leningradu a dodává, že ze dvou největších zel 20. století, které představují Hitler a Stalin, bylo první z nich samozřejmě horší. Od začátku takzvané leningradské blokády uplynulo letos v září 80 let. S událostí, která trvala 872 dní a řadí se k největším tragédiím moderních dějin, úzce souvisí také vznik Šostakovičovy Symfonie č. 7 C dur.
Leningradská symfonie, kterou 29. září zahájí Česká filharmonie novou koncertní sezonu, je symbolem vzdoru proti nacistické okupaci a stala se ikonickým dílem 20. století. Zároveň se v ní ale skrývá odpor vůči jakékoliv totalitě a útlaku. Slavné pochodové téma z první věty, které evokuje stále bližší a narůstající nebezpečí, může představovat vpád útočníků zvenku stejně jako vnitřní stalinský teror.
Hlad, zima a válečné útrapy, které blokádu provázely, ale překonaly všechno, co do té doby obyvatelé Ruska prožili. Ani ve druhé světové válce nebylo běžné, aby na ulicích ležely děti, které právě zemřely zimou a hladem. Přesto ale neustávaly ani zbytky projevů běžného života – hrál rozhlas, občas fungovala divadla, lidé se brali a měli děti.
Hudba Leningradské symfonie i osudy jejího autora jsou odrazem velkých dějin i malých osobních událostí. František Stellner hovoří o obou aspektech válečné doby v tehdejším Leningradu a také o proměnách vnímání tehdejších událostí v dnešní době. Osobní vzpomínkou přispěl také šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov, jehož matka celou blokádu Leningradu prožila.
