1 / 6
zpět na výpis
Magazín číslo 2 / 2016
Skladatel a dirigent Peter Eötvös | foto: © Marco Borggreve

Peter Eötvös: Hudba je znějícím zrcadlem každé epochy

Česká filharmonie vkročí do májového času lásky s razancí a bez sentimentu. Koncerty 4.–6. května budou patřit skladbám 20. a 21. století, v nichž s orchestrem poprvé vystoupí hudebník v tomto směru nejpovolanější: Peter Eötvös. V programu Ligeti–Lutosławski–Eötvös se také představí „čaroděj perkusí“ Martin Grubinger.

Maďarský dirigent, skladatel a pedagog Peter Eötvös (*1944) bezesporu patří k nejvýraznějším postavám současné hudební scény. Jako dirigent se specializuje na provádění skladeb minulého a současného století, sestavuje důkladně promyšlené programy, spolupracuje s těmi nejlepšími soubory a orchestry ve svém oboru. V posledních letech si získává stále větší reputaci jako skladatel, např. v roce 2013 se stal hlavní osobností jedné z nejdůležitějších přehlídek soudobé klasické hudby Wien Modern, Vídeňská státní opera zařadila letos do svého programu Tři sestry, nejúspěšnější ze tří Eötvösových oper. S Českou filharmonií vystoupí tento umělec poprvé. Vzhledem k jeho velkému pracovnímu vytížení jsme rádi alespoň za letmý dálkový rozhovor.

Dirigování se věnujete více než 40 let, patříte také k nejuznávanějším současným skladatelům. Jak moc se za tu dobu změnilo provozování soudobé hudby?

V posledních čtyřiceti letech jsem po celém světě dirigoval především díla 20. století. V 70. a 80. letech 20. století hrály současná díla většinou rozhlasové orchestry, zatímco tradiční repertoár byl doménou orchestrů filharmonických. Zhruba před dvaceti lety začaly ale tyto orchestry svůj repertoár rozšiřovat. Byl jsem tehdy mezi prvními dirigenty, kteří byli velkými orchestry pozváni kvůli hudbě 20. století. O několik let později jsem s nimi přišel do úzkého kontaktu také jako skladatel: objednávky skladeb jsem dostal od filharmoniků z Berlína, Vídně a New Yorku. S velkou radostí jsem tedy přijal pozvání České filharmonie, protože v něm také vidím „otevření se“ směru naší doby.

Označil byste se za misionáře moderní hudby?

Ne. Misionáři mají pro mě jednu negativní vlastnost, chtějí něco vnutit! Já ne. Jsem jen dítětem své doby.

V Praze budete dirigovat velmi specifický program. Proč jste ze svých skladeb zvolil právě „Speaking Drums”?

Speaking Drums patří k nejúspěšnějším koncertům pro bicí nástroje. Složil jsem tuto skladbu pro Martina Grubingera, který má velmi osobitou techniku hry. V posledních letech ji Martin uvádí velmi často. Jsem rád, že ji můžeme předvést také pražskému publiku.

V jednom rozhovoru jste řekl, že publikum by nemělo dostat, co chce, ale co potřebuje. S jakým cílem přijíždíte v tomto směru do Prahy?

Hudba je vedle jazyka naším nejdůležitějším prostředkem komunikace. Podobně jako bezpočet světových jazyků používá hudba nejrůznější „hudební jazyky“. Na mateřský jazyk si zvykáme jako děti, ostatní jazyky se pak k němu naučíme. Tak je to i v hudbě. Co často slyšíme, na to si zvykneme. Mnohdy už vůbec nevnímáme, co se říká či hraje, protože to „známe“. Když slyšíme něco nového, musíme tomu nejprve porozumět. Pro mě je velmi důležité, že hudba neslouží pouze pro zábavu, ale že publikum také vzdělává. Vzdělávání je velmi důležité! Je důležité poznávat to, co ještě neznáme.

Evropská hudba byla od dob gregoriánského chorálu obohacena o mnoho nových pojmů. Základní jazyk hudby, tóny, intervaly a rytmy se nezměnily, proto můžeme dnes poslouchat také hudbu minulosti a více či méně jí rozumět. Ale pocity, zvyky, způsob myšlení a móda se v průběhu staletí velmi změnily a tuto změnu slyšíme také velice jasně v hudbě. Hudba je znějícím zrcadlem každé epochy. Proto by si měla i naše doba zachovat svou hudební identitu.

Pokud se nemýlím, v hudbě je pro vás důležitá artikulace a představivost. Dalo by se říci, že právě tyto dvě skutečnosti jsou esencí vaší tvorby?

Ano, možná máte pravdu. Artikulace slouží ke srozumitelnosti, stejně jako v řeči zřetelné souhlásky a správné barvy samohlásek. Kvalita hudebníků se ukazuje v preciznosti, artikulaci, v cítění formy a v emocionálním zážitku. Představivost má co do činění s nadáním, zkušeností a vzděláním.

Co byste moderní hudbě přál do budoucna?

Nejdůležitější vlastností hudby je zůstávat aktuální. Monteverdi, Mozart, Verdi, Wagner, Bartók… ti všichni byli přáteli své doby.

 

Skladby Petera Eötvöse na abonentních koncertech České filharmonie

 

Peter Eötvös pochází z Transylvánie, vystudoval Budapešťskou hudební akademii a poté dirigování na Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem, kde měl možnost pracovat v tamním elektroakustickém studiu. Na pozvání Pierra Bouleze dirigoval v roce 1978 otevírací koncert pařížského IRCAMu (výzkumný ústav pro elektroakustickou hudbu), následně byl jmenován uměleckým vedoucím souboru Ensemble InterContemporain. V této pozici zůstal až do roku 1991. V 80. letech hostoval jako dirigent u německého Ensemble Modern a úzce spolupracoval s řadou světových orchestrů a operních domů (BBC Symphony Orchestra, Budapeštský festivalový orchestr, Royal Concertgebouw Orchestra, La Scala, Theatre du Chatelet, Royal Opera House Covent Garden atd.). Vyučoval na Hochschule für Musik v Kolíně a na Musikhochschule v Karlsruhe, v roce 1991 založil v Maďarsku Mezinárodní Eötvösův institut na podporu mladých dirigentů a skladatelů, který dotuje z vlastních prostředků. Jeho skladby se pravidelně provozují po celém světě, mezi nejhranější patří Chinese Opera, Psychokosmos, Atlantis, Shadows, Replicea a zeroPoints. Filmová verze opery Le Balcon zvítězila v roce 2004 na festivalu Zlatá Praha. Peter Eötvös je nositelem mnoha významných ocenění za dirigentskou a kompoziční činnost.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít