close

malíř, sochař, architekt Pro zobrazení detailu jednotlivých sochklikněte na jméno umělce. hudební skladatel Sochy na střeše Rudolfina zavřít Leonardo da Vinci Klikněte pro zobrazení detailu Paolo Veronese Klikněte pro zobrazení detailu Donato Bramante Klikněte pro zobrazení detailu Tomás Luis de Victoria Klikněte pro zobrazení detailu Josquin Desprez Klikněte pro zobrazení detailu Orlando di Lasso Klikněte pro zobrazení detailu Giovanni Pierluigi da Palestrina Klikněte pro zobrazení detailu Luigi Cherubini Klikněte pro zobrazení detailu Daniel François Esprit Auber Klikněte pro zobrazení detailu Georg Friedrich Händel Klikněte pro zobrazení detailu Wofgang Amadeus Mozart Klikněte pro zobrazení detailu Johann Sebastian Bach Klikněte pro zobrazení detailu Ludwig van Beethoven Klikněte pro zobrazení detailu Michelangelo Buonarroti Klikněte pro zobrazení detailu Raffael Santi Klikněte pro zobrazení detailu Praxiteles Klikněte pro zobrazení detailu Feidiás Klikněte pro zobrazení detailu Apelles Klikněte pro zobrazení detailu Iktinos Klikněte pro zobrazení detailu Massacio Klikněte pro zobrazení detailu Donatello Klikněte pro zobrazení detailu Jacopo Sansovino Klikněte pro zobrazení detailu Benvenuto Cellini Klikněte pro zobrazení detailu Filippo Brunelleschi Klikněte pro zobrazení detailu Domenico Girlandaio Klikněte pro zobrazení detailu Lucca della Robia Klikněte pro zobrazení detailu Christoph Willibald Gluck Klikněte pro zobrazení detailu Joseph Haydn Klikněte pro zobrazení detailu Franz Schubert Klikněte pro zobrazení detailu Carl Maria von Weber Klikněte pro zobrazení detailu Felix Mendelssohn-Bartholdy Klikněte pro zobrazení detailu Robert Schumann Klikněte pro zobrazení detailu
1 / 6
zpět na výpis
Nová vizuální identita přispívá k diskuzi o veřejném prostoru

Nová vizuální identita přispívá k diskuzi o veřejném prostoru

Bude mít Praha nový koncertní sál? To je otázka, kterou si občané, architekti, hudebníci, návštěvníci koncertů i pražští zastupitelé kladou již slušnou řádku let. Diskuze na toto téma je obsáhlá, myšlenka má své zastánce i odpůrce. Že by Praze nový chrám hudby slušel, nyní říkají i grafici. Konkrétně Studio Najbrt, které do středu vizuální identity České filharmonie staví hypotetický nový pražský koncertní sál.

Česká filharmonie vstupuje do 125. sezony s novou vizuální identitou. Následujících pět let zůstává v rukou renomovaného grafického Studia Najbrt. To se svým odvážným návrhem na konci roku 2019 vyhrálo výběrové řízení, a obhájilo tak svou klíčovou pozici v jádru vizuální komunikace České filharmonie.

Nový grafický styl se nemění závratně ani skokově, jeho základy byly stanoveny už v předchozích letech. Jejich současná transformace představuje prohloubení dosavadní komunikace a sjednocení vizuálu napříč produkty od orchestrálních koncertů, přes vzdělávací programy až po koncerty Českého spolku pro komorní hudbu.

Jak vypadala vizuální identita doposud?

Předchozích pět let stálo v centru grafické komunikace České filharmonie její sídlo, neorenesanční Rudolfinum. Série začala výroční 120. sezonou, a při té příležitosti dávalo smysl ohlédnout se do slavné minulosti. Každou sezonu jsme tak mohli obdivovat nový unikátní pohled na rudolfinskou výzdobu. Její ztvárnění bylo pestré a rozmanité, od jemných kudrlinek až po hravé barevné odstíny a plastické tvary. Vzpomenete si?

Předchozí vizuální identita České filharmonie

Předchozí vizuální identita České filharmonie

Touha po akceleraci diskuse

Studio Najbrt se rozhodlo navázat na stávající prvek textového obdélníku obklopeného prvky budovy, ty však nabraly zcela nový směr. Proč? V poslední době, i díky energii spojené s nástupem světového šéfdirigenta Semjona Byčkova v roce 2018, se první český orchestr neprofiluje jen jako výjimečné kulturní těleso špičkově interpretující české skladatele, ale také jako instituce s širokou mezinárodní ambicí – ve složení hráčů, představovaného repertoáru i struktury publika. Tento kosmopolitismus spojený s častými zahraničními zájezdy a vystupováním v nejslavnějších světových koncertních síních chtěla Česká filharmonie ukázat i v novém vizuálu.

Nastal proto čas poodstoupit od Rudolfina a hledět více do dáli, časově i prostorově. Renomé orchestrů se do velké míry odvíjí i od sálů, kde vystupují, jejich prestiže a akustických možností. Koncertní sál se stává dalším zastřešujícím nástrojem orchestru. V tomto směru začíná být Rudolfinum těsné, fyzicky, technicky i symbolicky.

„Česká filharmonie dnes hraje ve špičkových, nejznámějších světových síních, a i v Praze by bylo na místě, aby mohla svou intenzitu rozehrát na scéně odpovídající možnostem dnešní technologie a architektury. Zatímco budova Rudolfina představuje myšlení 19. a 20. století, klíčem k vizuálnímu stylu 125. sezony se stala vize nové budovy pro 21. století,“ říká Aleš Najbrt, zakladatel Studia Najbrt.

Otevřením takové otázky na ploše rezervované pro grafickou komunikaci doufá Studio Najbrt v akceleraci diskuze v hudební, architektonické i široké veřejnosti, a snad dokonce i v urychlení procesu směřujícího ke stavbě nové koncertní síně.

Nová vizuální identita České filharmonie

Reálná nebo fiktivní budova?

Jak se bude obraz budovy uprostřed nového vizuálu vyvíjet? Plán následujících let letos začíná tam, kde začínají architekti stejně jako skladatelé, a vůbec většina tvůrčích profesí – u tužky a skicáku. Koncept pracuje se skicami designérů, studentů architektury, ale také s prací jednoho z nejuznávanějších českých architektů Josefa Pleskota, který se již věnoval hledání ideální lokace pro novou budovu.

Nová vizuální identita České filharmonie

V následujících sezonách se koncept obohatí o další architektonické prvky. Tento vývoj si však neklade za cíl navrhovat skutečné základy budoucí síně, ale s prvky budovy hypotetické rozproudit diskuse na toto téma.

„Hovory o novém pražském koncertním sále, jeho podobě i umístění, jsou součástí scény klasické hudby již velmi dlouho. Byl bych rád, kdyby se i díky této naší grafické iniciativě plány na jeho výstavbu podařilo dovést do zdárného konce. Praha by se tak zařadila mezi významné světové metropole nabízející další akusticky i architektonicky zajímavé místo pro interpretaci starších melodií i soudobých skladeb a také pro hostování těch nejlepších umělců z celého světa,“ upozorňuje generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Nosné prvky vizuální identity

Pojďme si nový grafický styl rozebrat zblízka. Stojí na propojení a ukotvení několika prvků – klasického písma, barevnosti a principu rámů. Charakteristickým prvkem komunikace České filharmonie je uživatelsky přívětivý obdélník koncentrující nejpodstatnější ze sdělovaného, který se v posledních letech stal jedním ze snadno rozeznatelných, familiárních znaků orchestru a který jednoduše propojuje komunikaci napříč produkty a formáty.

„Jako ostrov v rozbouřených vodách představuje výrazný, nadčasový stabilizační prvek se základní informací pro vstřícnou a bezproblémovou orientaci. Kolem sebe ale nechává živý prostor otevřený pro vše sezonní – nové, naléhavé, smělé a proměnlivé,“ vysvětluje Aleš Najbrt.

Formát lze snadno využít pro fotografie a v kombinaci s tradičně přívětivým písmem Baskerville představuje etiketu kvality a důstojnosti. Obdélník doplňuje linka rámu umožňující snadnou identifikaci v šíři použití od plakátů až po webové stránky. Dlouhodobě nepoužívanou institucionální oranžovou ve vizuálním stylu nahrazuje tmavě modrá vyjadřující tradici a důstojnost, ale i nadčasovost.

Nová vizuální identita České filharmonie

Nová vizuální identita České filharmonie

Lehkým redesignem prošlo i samotné logo České filharmonie. Na jednu stranu zachovává kontinuitu dobře zavedeného logotypu, na druhou stranu ho rozvádí do uceleného systému pro všechny produkty a aktivity České filharmonie v češtině i angličtině.

„Písmo Tabac Serif ve značce nahrazuje písmo Baskerville Original Pro, které je používáno pro celý vizuální systém České filharmonie. Symbol ligatury je adekvátně upraven do kratšího, vřelejšího, méně vyhroceného tvarosloví. Nová kompaktnost celé figury umožňuje logotypu a jeho variantám lépe vyniknout v konkurenci dalších značek,“ doplňuje Najbrt.

Styl logotypu je nově rozšířen i na další produkty České filharmonie, například Český spolek pro komorní hudbu, ale i Czech Phil Media – brand zaštiťující audiovizuální nahrávky orchestru.

Nová vizuální identita České filharmonie

Pohled do budoucnosti

Nová vizuální identita České filharmonie vznikla s touhou upozornit na potřebu nového koncertního domu. Vzhledem k vlekoucím se diskusím a vyhraněným názorům příznivců i odpůrců je výsledek značně nejistý. Nejedná se přitom o neopodstatněné přání, přihlédneme-li k celosvětovému kontextu. Jen v 21. století, tedy za posledních 20 let, se po celém světě otevřelo přes 50 moderních koncertních síní, z nichž některé jsou oslavované jako moderní architektonické skvosty. Pokud vás toto téma zajímá, věnujeme se mu v samostatném článku.

Vedle staveb moderních samozřejmě nelze zapomínat na starší, akusticky unikátní stavby. Právě vzájemná symbióza moderních a tradičních staveb je směr, kterým se architektura 21. století ubírá. Nezbývá než věřit, že se i Praha dočká nového chrámu hudby sloužícího všem posluchačům klasiky jako neotřelý, a přesto důstojný sourozenec našeho milovaného Rudolfina.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Zavřít