Proč jsou pro tak významnou kulturní instituci jako je Česká filharmonie důležití soukromí dárci?
MM: České filharmonii se v poslední dekádě umělecky mimořádně daří, vrátila se zpět mezi nejlepší světové orchestry. Abychom mohli trend uměleckého růstu udržet, potřebujeme zajistit dostatečné množství finančních prostředků. Jako státní příspěvková organizace dostáváme od ministerstva kultury štědrý příspěvek, který dobře pokrývá základní životní funkce. Od sponzorů a dárců potřebujeme peníze na to, abychom se dostali na absolutní evropskou a světovou špičku.
Jirko, ty jsi poznal fundraisingové prostředí ve Spojených státech amerických. Jak to funguje u těch nejlepších amerických orchestrů?
JB: Role, kterou hraje ministerstvo kultury nebo jiný veřejný zřizovatel ve střední a západní Evropě, je oproti Spojeným státům diametrálně odlišná. Zatímco tady se stát podílí na financování třeba z více než padesáti procent, americké orchestry nic takového neznají. Tam musí peníze z veřejných rozpočtů absolutně nahradit štědrost dárců. Kdyby dárcovství ve Spojených státech neexistovalo, neexistovaly by ani americké orchestry. Evropské orchestry sice ano, ale každý orchestr na cestě za absolutní uměleckou kvalitou doprovázejí dary soukromých dárců. Dárcovství a filantropie jsou v České republice ve svém celku inspirované anglosaským světem a v celé společnosti, a zejména v kulturní oblasti je obrovská příležitost pro růst dárcovství. Většina kulturních institucí, jako jsou divadla, orchestry nebo některé galerie, se mentálně spoléhá na financování z veřejných peněz a nijak si nepřipouští, že by se mohla vydat cestou trpělivé práce s dárci. Instituce, která se pro to rozhodne, a Česká filharmonie mezi takové patří, má díky potenciálu dárcovství obrovskou výhodu.
MM: Ačkoliv kontext a kulturní prostředí jsou v Americe a tady nesrovnatelné, u amerických orchestrů jsme se ambiciózně inspirovali. Učili jsme se, jak pracují s dárci, co dělají za kampaně, a porovnávali jsme je s námi. Zároveň jsme sledovali i některé významné evropské orchestry, se kterými se my jako orchestr srovnáváme.
Jak se Česká filharmonie v oblasti fundraisingu a sponzoringu doposud rozvíjela?
MM: V roce 2014 jsme začali intenzivněji pracovat se sponzory a tehdy jsme do naší filharmonické rodiny přivedli Českou spořitelnu, která dnes patří společně se Škoda Auto mezi takzvané tradiční partnery. Naším generálním partnerem je od aktuální koncertní sezony Skupina ČEZ. Někdy před sedmi lety jsme pak založili mecenášský Dynamický klub.
JB: V České republice neexistuje novodobá tradice plnohodnotných mecenášských klubů, tak jak je známe u kulturních institucí v západní Evropě a ve Spojených státech již několik desetiletí. Některé místní orchestry a festivaly takové kluby měly dříve než Česká filharmonie, ale častokrát šlo o spolky bez větší koncepce a členy byli hlavně drobní přispěvatelé. Česká filharmonie je na dobré cestě a s dárci pracuje systematicky, dlouhodobě a dnes svým dárcům nabízí plnohodnotnou platformu, kterou je právě Dynamický klub.
Jak se člověk může stát dárcem a zařadit se do filharmonické rodiny?
MM: Dynamický klub slouží k drobnému dárcovství. Pokud jde o strategické partnerství, které má sloužit k naplňování dlouhodobých cílů filharmonie, tomu slouží kampaň pro velké dárce, která se jmenuje Opus 85 a začala před několika měsíci. Je to historicky první kampaň pro velké dárce u kulturní instituce v České republice. Další možností je sponzoring firem a korporací, ale to je úplně jiný druh vztahu. Sponzor za svou podporu získává marketingové protiplnění, účast na společenských akcích a další výhody.
JB: I v horních patrech Dynamického klubu jsou dnes poměrně silní a velcí dárci – tato platforma se během posledních dvou let trochu předefinovala.
JB: Existuje celkem šest kategorií, které se odvíjejí od výše každoročního daru. Možnost členství začíná na tisíc pěti stech korunách a končí u kategorie darů od jednoho milionu korun, která se nazývá Dvořák Circle a odkazuje na dvořákovskou tradici orchestru.
MM: My sami jsme původně netušili, jakým způsobem se klub dárců rozroste. Práci s nimi jsme se teprve učili, stejně jako práci s velkými dárci. Prvotní záměrem bylo především dárce seskupit a začít s nimi pracovat. Umožnit jim darovat peníze prvnímu českému orchestru symbolicky, stejně jako se kdysi skládali lidé na Národní divadlo. Vše tak nějak pomalu zrálo, rodina dárců i intenzita práce s nimi se rozšiřovala do dnešní podoby, rozšiřoval se i tým v České filharmonii, který se o dárce a partnery stará. Postupně se k nám připojil právě i Jiří Bárta, který spoluzaložil a vybudoval významnou českou Nadaci Via. Pomáhá nám rozšiřovat chápání toho, co je práce s dárci. Jsou tu i další, třeba Jiří Hašek, který pracuje jako obchodní ředitel ve světoznámé české firmě GZ Media, která lisuje LP desky a v České filharmonii se věnuje velkým dárcům. A snažíme se jít i mimo Prahu. Třeba na východě Čech vytváříme nové portfolio dárců a partnerů, na čemž spolupracujeme s festivalem Smetanova Litomyšl.
Kolik členů má Dynamický klub?
JB: Dnes je to 162 dárců. Od léta 2021, kdy ve filharmonii vzniklo oddělení, které se o dárce stará, je to nárůst o 66 dárců. To je velký úspěch!
Rozdíl mezi dárcovstvím a sponzoringem je hlavně v tom, že dárce neočekává protiplnění. Přesto Dynamický klub nabízí nejrůznější výhody. Jaké to jsou?
MM: Opravdu důležité je, aby naši dárci pouze nedarovali peníze a tím jejich role neskončila, ale aby vnímali, že se díky tomu stávají součástí naší široké filharmonické rodiny. Mohou tak s námi prožívat nejrůznější události a úspěchy. Členové Dynamického klubu se například mohou těšit na každoroční setkání s dalšími dárci, mají možnost přednostně rezervovat vstupenky, a i některé důležité informace o orchestru, jeho hostech a připravovaných koncertech se k nic dostanou dříve než k ostatním. Vyšší forma členství pak umožní třeba účast na neveřejných zkouškách, zahraničních zájezdech, volné vstupenky na vybrané koncerty, setkání s hudebníky a šéfdirigentem nebo ředitelem České filharmonie. Zkrátka chceme, aby tímto naši dárci dostali možnost být nám blíž a úspěchy orchestru vnímali jako naše společné úspěchy.
Co je na vztahu s dárci nejdůležitější?
JB: Je to důvěra. Za každým darem je důvěra. A pak samozřejmě zájem o téma hudby. Dárci České filharmonie milují hudbu. Kdyby ji neměli rádi, pravděpodobně by se nikdy nestali dárci. A i když milují hudbu, mají další obrovské příležitosti, protože dobrých orchestrů je v České republice hodně. Proto musí mít velkou důvěru, že právě Česká filharmonie je ten orchestr, který si jejich dary zaslouží.
Jsou dosavadní dárci filharmonie štědří?
MM: Jsou velmi štědří! Kampaň pro velké dárce je teprve na začátku, takže ještě nevidíme, kde přesně budeme za dva tři roky. Plán je ambiciózní, ale už teď se nám ukazuje, že strategie České filharmonie a její úspěch není dárcům lhostejný a chtějí se na něm významnou měrou podílet.
JB: Z roku 2021 na rok 2022 se dárcovství téměř zdvojnásobilo, z dvaceti tří milionů na čtyřicet jedna milionů korun. To samo o sobě je dokladem obrovské důvěry a štědrosti dárců.
Jak jsou využívány peníze z darů?
MM: Především je potřebujeme na rozvoj dramaturgické a hudební stránky. To znamená, že usilujeme o to, aby bylo dobře postaráno o filharmoniky jak v Rudolfinu, tak na zájezdech. Aby měli prostor pro to podávat mimořádné výkony. Dále jde o umělecké spolupráce České filharmonie, zejména o dirigenty, kteří pracují s orchestrem. Ti jsou zásadní pro další umělecký rozvoj. Ať už je to špičkový šéfdirigent – a my máme světového šéfdirigenta Semjona Byčkova – nebo další hostující dirigenti, kteří sem jezdí a pracují s orchestrem. Spolupracujeme také s hvězdnými sólisty. To znamená, že investice do umění samotného je nejdůležitější. Pak jsou tu také naši mladí hudebníci, ať už Orchestrální akademie, nebo Česká studentská filharmonie, která má už nyní potenciál stát se párkrát do sezony součástí abonentních programů České filharmonie. Práce s mladými hudebníky a obecně rozvoj budoucí hudební komunity je zásadní strategickou prioritou České filharmonie a bez podpory dárců by tyto naše aktivity byly velmi omezené.
Jaké jsou plány do budoucna? Česká filharmonie má ambiciózní strategický cíl stát se jedním ze tří nejlepších orchestrů Evropy. Jak tomu může pomoci fundraising?
MM: Ano, my tomu opravdu věříme, protože zvuk, jaký má České filharmonie nikde jinde na světě neuslyšíte. A nejen díky němu dnes patříme na mapu těch nejlepších evropských orchestrů a aspirujeme na samotný vrchol tohoto žebříčku. Díváme se především na Vídeňské a Berlínské filharmoniky a také na jejich rozpočty, které takovou uměleckou kvalitu umožňují. A víme, co se pro její dosažení musí změnit. Třeba samotná motivace hráčů a jejich finanční i nefinanční podmínky. Jsou to také honoráře pro nejlepší umělce světa, aby mohli spolupracovat s Českou filharmonií a pravidelně s ní vystupovat a nahrávat. Musíme být proto připraveni vydat dvojnásobek finančních prostředků, než vydáváme dnes. Musíme také pravidelně jezdit do nejprestižnějších koncertních sálů světa a tak dále.
MM: Obecně platí, že z asijského prostředí se peníze vozí, to znamená, že turné je výdělečné. Zájezdy v Evropě pokryjí více méně pouze náklady a platí zásada, že čím slavnější koncertní sál, tím méně orchestru zaplatí honorář za jeho vystoupení. A pak je tady Amerika, kam všechny nejlepší orchestry jezdí a nejslavnější sály ve Spojených státech jim za koncerty platí minimum, protože zkrátka každý, kdo něco znamená, tam musí hrát. Navíc přesun celého orchestru a všech nástrojů je mezi kontinenty velmi finančně i časově náročný. Turné do Ameriky je proto značně prodělečné, a pokud tam chceme jezdit, musíme mít velkou podporu státu, sponzorů a dárců, abychom to ufinancovali.
Může filharmonie oslovit i dárce ze zahraničí?
JB: Zcela určitě! Orchestr má fanoušky po celém světě a milovaná je i česká hudba. A druhá věc je, že historicky existuje česká diaspora po celém světě, ve Spojených státech, v Anglii, Austrálii. Tam všude žijí čeští potomci a častokrát jsou to i úspěšní lidé ve svých oborech. A je přirozené, že někdo, kdo má prababičku původem třeba z Plzně a dnes žije v Minnesotě, tak pro něj může být díky vztahu k rodné zemi předků sympatické podpořit Českou filharmonii. Pokud si všimne, že orchestr významně roste a je viditelný třeba právě ve Spojených státech.
MM: Rádi bychom postupně vytvořili komunity donátorů a podporovatelů ve všech významných uměleckých lokalitách, kam Česká filharmonie vyjíždí. Ať už je to Vídeň, Berlín, Londýn nebo Paříž. Ve Spojených státech potom New York, v Japonsku Tokio.
Na závěr našeho rozhovoru se sluší…
MM: … poděkovat našim štědrým sponzorům a dárcům! Moc děkujeme za to, že věříte České filharmonii a skutečnosti, že všechny naše umělecké ambice postupně společně naplníme. Děkujeme za to, že jste České filharmonii nablízku. A na úplný závěr snad jen příslib, že skutečně budeme dělat vše pro to, aby se orchestr rozvíjel a aby o něm bylo v budoucnosti ještě hodně slyšet.
JB: Děkujeme a na viděnou a slyšenou v Rudolfinu!
„Fundraising je jako běh maratonu. Vyžaduje to vytrvalost, obětavost, disciplínu a překonání těžkých chvil. Sbírky poskytují sdružením a organizacím přivýdělek. Často jde dokonce o největší část příjmů sdružení. Vytvořili jsme seznam více než 100 Nápady na Fundraising prostředků, které jsou jedinečné, rychlé, jednoduché a bezplatné pro každého.
Pro informaci: https://whydonate.com/cs/blog/fundraisingove-napady/