Důležitý impulz orchestru hudebních juniorů pod křídly České filharmonie dodal v červnu 2020 sir Simon Rattle. Při svém tehdejším hostování v Rudolfinu projevil přání vést i „nějaký mládežnický orchestr“. Britský dirigent pak s Českou studentskou filharmonií nastudoval tři Slovanské tance Antonína Dvořáka.
Dalším zásadním mezníkem bylo pozvání šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova ke společnému slavnostnímu koncertu s „dospělým“ orchestrem u příležitosti oslav Byčkovových sedmdesátin. V prosinci 2022 tak studenti pod jeho vedením před zaplněnou Dvořákovou síní provedli Beethovenovu Pátou symfonii. Letos v únoru pak v rámci jednoho koncertu oba orchestry vystoupily pod vedením Giovanniho Antoniniho, specialisty na hudební baroko a klasicismus, a tento model si společně zopakují také ve 128. sezoně koncem listopadu.
Mladí sobě
Důkazem rostoucí úrovně České studentské filharmonie jsou záznamy koncertů, které se v Rudolfinu začaly pořizovat zhruba po deseti letech existence ansámblu. Nasazení mladých hudebníků tak už poznali nejen návštěvníci koncertů, zažít je mohou také diváci YouTube kanálu České filharmonie. Komentované koncerty v podání České studentské filharmonie jsou vítaným materiálem i pro učitele hudební výchovy nebo pro rodiče, kteří chtějí svým dětem pomoci nenásilnou a přiměřenou formou vstoupit do světa klasické hudby.
„Vnímám návaznost České studentské filharmonie na snažení Václava Talicha a Ivana Medka, kteří po druhé světové válce budovali Český komorní orchestr, sestavený tehdy zejména ze studentů Pražské konzervatoře. Kolem tělesa vzniklo i kulturní sdružení Hudební mládež, pak ale přišel únor 1948 a vše bylo rozmetáno,“ připomíná historickou souvislost Petr Kadlec, vedoucí oddělení vzdělávacích pořadů České filharmonie. Právě on inicioval vznik současného studentského orchestru.
Také Česká studentská filharmonie na sebe nabalila publikum mladých lidí, kteří s vřelým zájmem sledují, jak jejich vrstevníci provádějí velká díla světové hudby. „Velmi důležitou postavou je v tomto ohledu dirigent Marko Ivanović, který je s námi od prvopočátku, tedy již téměř 17 let,“ připomíná Petr Kadlec. „Má orchestr rád a hudebníci mají rádi jeho, a to především pro jeho mimořádně lidský a opravdový přístup bez jakýchkoli manýr. Je pro ně zároveň kamarádem i autoritou.“
U notových pultů mladého ansámblu ale nesedí jenom žáci hudebních škol – velkou část České studentské filharmonie sice tvoří studenti a absolventi žižkovského Hudebního gymnázia, láska k hudbě do orchestru ale přivedla také například studenty ekonomie, biologie či posluchače Vysoké školy chemicko-technologické.
Svěží energií proti letargii
A právě podpora mladých talentů je jednou z priorit generálního partnera České filharmonie, Skupiny ČEZ. Ta považuje za důležité poslání juniorského ansámblu inspirovat své vrstevníky. To je příslibem, že se publikum klasické hudby bude i nadále obnovovat a rozrůstat. Skupina ČEZ si zároveň od České studentské filharmonie slibuje zachování tuzemské tradice špičkového provádění hudebních děl.
ČEZ se v kultuře angažuje dlouhodobě a partnerství s Českou filharmonií největší česká energetická společnost vnímá nejen jako důležitý projev podpory živého umění, ale mimo jiné i prostřednictvím studentské filharmonie také jako strategickou investici do nastupující generace talentů, kteří mohou následně reprezentovat Českou republiku a její bohatou hudební tradici. Spolupráci s nadanými mladými lidmi z různých oborů a jejich podpoře se Skupina ČEZ věnuje i kvůli jejich potenciálu přinášet inovativní přístupy a nové perspektivy do firemního prostředí.
Obdobně vnímá také Petr Kadlec úlohu České studentské filharmonie v rámci „rudolfinské rodiny“. Je přesvědčen, že do ní vnáší mladistvý zápal a nadšení i otevřenost novým věcem. „Jednou někdo s nadsázkou řekl, že ve ,studentské‘ se nepodávají léky ignoral a letargin, které se v dospělém, a nejen orchestrálním provozu občas mohou objevit,“ usmívá se Kadlec.
Připomíná však, že ansámbl, který se musí vyrovnávat s úskalími „občasného tělesa“, zejména s absencí celoročního společného soužití a pravidelných zkoušek, se ctí zvládl i velké projekty. Kadlecovi osobně přinesly největší zážitky Bachovy Matoušovy pašije, Dvořákova Stabat Mater, Kabeláčovo Mystérium času nebo Šostakovičova Pátá symfonie. „Tyto koncerty byly velmi silné, velmi soustředěné. Energie orchestru se propojila se zájmem obecenstva a zcela padly hranice mezi pódiem a publikem. Hudba nás všechny propojovala.“
Inspirace a spolupráce
Petr Kadlec má radost zejména z bezprostřední interakce členů České studentské filharmonie s posluchači: „Těší mne a opakovaně příjemně překvapuje, jak velmi jsou mladí hudebníci vstřícní, podpůrní a přátelští směrem ke svému převážně studentskému publiku – jak ho opravdu vnímají, jak mu fandí. A také jak ho inspirují.“
Při plánování dalšího rozvoje České studentské filharmonie se uvažuje o větším angažmá jejích členů při přípravě edukativních programů. Studenti by mohli dostat prostor jak při tvorbě scénářů, tak i při koncertech samých, kdy by dostali příležitost promluvit o svém vztahu k hudbě či dané skladbě.
V plánu je také výraznější zapojení „dospělých“ filharmoniků, kteří by se mohli stát patrony jednotlivých nástrojových skupin a předávat cenné zkušenosti studentům přímo během zkoušek. Tento přístup se ostatně již několik let úspěšně osvědčuje v dalším unikátním projektu edukačního oddělení České filharmonie, ve společném orchestru členů České filharmonie a studentů základních uměleckých škol.
Ambice studentské filharmonie se však drží reality. Cílem je růst postupně, přirozeně a promyšleně, žádné boření největších sálů světa do dvou let. „Mým snem je, abychom mohli ještě dlouho tuhle výbornou a přátelskou partu vytvářet a rozvíjet,“ vyznává se Petr Kadlec. „Aby s námi vydržel Marko Ivanović i studentské publikum a abychom mohli společně objevovat krásy hudby.“
