Nemálo koncertů České filharmonie v posledních letech míří z Prahy živě do světa. Jak obraz a zvuk z Dvořákovy síně v přímém přenosu doputuje například do aktuálního programu televize Mezzo? A jaká je v tu chvíli atmosféra v řídícím centru, které živé vysílání odbavuje?
Mnohostranného umělce s maďarskými kořeny a britským pasem zná hudební svět jako sólistu po boku renomovaných světových orchestrů i jako interpreta komorní hudby. Klavírista s vášní pro cykly i detail, sir András Schiff, je rezidenčním umělcem 128. sezony České filharmonie.
Každých deset let, už od roku 1924, postihne české kultury milovné společenství malá posedlost. Čtyřky na konci letopočtů už téměř sto let indikují Rok české hudby. Ten nadcházející připomene nejen jubilanta Bedřicha Smetanu, ale také Antonína Dvořáka, jednoho z otců České filharmonie. Právě jeho dílu zasvětí první český orchestr svou 128. a 129. sezonu. Bude znít od Tokia po New York a možná ještě dál. Stačí, pokud tam „naladíte“ YouTube.
Česká studentská filharmonie je od svého založení v roce 2006 stabilní součástí edukačního cyklu Kroky do nového světa. Orchestr však během let vyrostl ve svébytné těleso, které dokáže profesionálně spolupracovat s nejvyhlášenějšími dirigenty a obstojí i v rámci dospělých programů České filharmonie.
Čtyřdílným seriálem, který v magazínu právě otevíráme, chceme s nadcházejícím Rokem české hudby 2024 představit klíčové české skladatelské osobnosti, jejichž hudbu také uslyšíte ve 128. sezoně České filharmonie. Právě tři koncerty na jejím začátku zaplní skladby „otce orchestru“ Antonína Dvořáka. Sice nikdy nebyl oficiálním šéfdirigentem České filharmonie, stal se ale jejím historicky prvním dirigentem. Na ustavujícím koncertě prvního národního orchestru konaném v Rudolfinu 4. ledna 1896 řídil provedení svých skladeb.
