Prvního koncertu cyklu A se ujme francouzská dirigentka Nathalie Stutzmann, původně slavná mezzosopranistka, která si vydobyla prvotřídní renomé už také s taktovkou v ruce a nyní stojí v čele Atlanta Symphony Orchestra. S Českou filharmonií ve svém debutu provede ikonickou Šestou symfonii Petra Iljiče Čajkovského. V první polovině programu vystoupí v Mozartově dvojkoncertu spolu s houslistou Janem Fišerem další žena, violistka Eva Krestová, oba přední hráči České filharmonie. V lednu se do Rudolfina vrátí sesterské klavírní duo Katia a Marielle Labèque a opět zazní Mozart – jeho dvojkoncert Es dur, pod taktovkou Semjona Byčkova.
Pražskému publiku dobře známá americká violoncellistka Alisa Weilerstein, která s filharmonií nahrála Dvořákův koncert, se rozhodla tentokrát v Praze provést světovou premiéru koncertu soudobého britského skladatele Richarda Blackforda, napsaný pro ni a pro tuto příležitost. V dubnu uslyšíme dvaatřicetiletou italskou klavíristku Beatrice Ranu. Protože nejen debut v Carnegie Hall už má za sebou a ohlasy na její vystoupení jsou vesměs nadšené, ten rudolfinský na sebe nesměl nechat dlouho čekat.
Mezzosopranistka Markéta Cukrová se představí v samostatném recitálu v rámci sezony Českého spolku pro komorní hudbu s písněmi Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta a jako sólistka České filharmonie ve Vokální symfonii Vladimíra Sommera. Mozartovy, Haydnovy a Myslivečkovy orchestrální árie připraví s Českou filharmonií její hlasová kolegyně Magdalena Kožená. Ta se představí ještě v dubnu v roli Anny v koncertním provedení jednoaktové opery Kurta Weilla Sedm smrtelných hříchů.
Sopranistka Alžběta Poláčková přednese na přelomu dubna a května sólový part v Sukově Epilogu. Pěvecké sólistky přivítáme v Bachově Mši h moll nebo v Janáčkově Glagolské mši – zde se například poprvé představí polská pěvecká hvězda Iwona Sobotka. V jednom z komorních programů sestavených Petrem Popelkou zazpívá Korngoldovy Klaunské písně německá mezzosopranistka Christina Bock. Raritou nadcházející koncertní sezony bude angažmá slavné francouzské herečky Audrey Bonnet v titulní roli oratoria Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici.
Pokud bychom měli vyjmenovat všechny ženské protagonistky sezony 2024/2025, došlo by také na klavíristku Terezii Fialovou, členky dalších komorních souborů a také na stále se rozrůstající řady členek České filharmonie a Orchestrální akademie. O ženský element se v Rudolfinu nemusíme bát.
Rattle k poctě Kubelíka
Příští sezona bude svou první částí ještě patřit Roku české hudby 2024, projektu, který Česká filharmonie zaštiťuje. Silné zastoupení českého repertoáru je patrné v celém průběhu sezon, do nichž svátek české hudby zasahuje. V té nadcházející uslyšíme díla Kryštofa Haranta, Jana Dismase Zelenky, Josefa Myslivečka, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Josefa Suka, Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka, Pavla Bořkovce, Vladimíra i Lukáše Sommera, Marka Kopelenta, Viktora Kalabise, Petra Ebena, Rafaela Kubelíka, Jiřího Temla, Petra Popelky a Pavla Zemka Nováka.
Důležitou novinkou 129. sezony České filharmonie je změna ve složení titulárních dirigentů. Vedle šéfdirigenta Semjona Byčkova a hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši se do role hlavního hostujícího dirigenta – s podtitulem „k poctě Rafaela Kubelíka“ – postaví Simon Rattle. Každý z nich také připraví řadu originálních programů: Semjon Byčkov vedle Berliozovy Fantastické symfonie pro zahajovací koncerty nastuduje také Mahlerovu a Šostakovičovu 5. symfonii nebo Bachovu Mši h moll, Jakub Hrůša provede Sukův Epilog nebo Sommerovu Vokální symfonii a Simon Rattle Janáčkovu Glagolskou mši nebo koncertní provedení opery Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla.
Do Rudolfina se vrátí Alain Altinoglu, Giovanni Antonini a Tomáš Netopil, dirigentskými debutanty budou kromě Nathalie Stutzmann také Lukáš Vasilek a Alan Gilbert. Přijedou také debutující sólisté: australský klavírista Kristian Bezuidenhout, britský violoncellista Sheku Kanneh-Mason a již zmíněná Beatrice Rana. Poprvé s Českou filharmonií v Praze vystoupí i klavírista Leif Ove Andsnes a dirigent Petr Popelka, kteří se s orchestrem už představili v zahraničí.
Trifonov ve Dvořákovi, Popelka ve třech rolích
K umělecké rezidenci pozvala Česká filharmonie v této sezoně světovou klavírní hvězdu Daniila Trifonova, který se v uplynulých letech představil po boku prvního českého orchestru dvakrát: v září 2020 se Semjonem Byčkovem a v dubnu 2023 s Jakubem Hrůšou. Trifonov nyní zahraje s Českou filharmonií Dvořákův klavírní koncert – v Rudolfinu na zahajovacích koncertech, se stejným programem pak v přímé návaznosti v Bratislavě a v prosinci 2024 spolu zavítají do newyorské Carnegie Hall a torontské Koerner Hall. Do kontrapunktu k velkému vystoupení s orchestrem postaví Trifonov svůj niterný klavírní recitál 29. září v Rudolfinu.
Tím také zahájí sezonu Českého spolku pro komorní hudbu, o jehož koncerty je rok od roku větší zájem. Vedle nejlepších českých souborů najdete v jubilejní 130. sezoně zajímavý výběr zahraničních hostů, jako jsou drážďanský Fritz Busch Quartett, Trio Zimbalist s Josefem Špačkem, New Zealand Quartet a Elphier Quartett.
Kurátorem několika koncertů je Petr Popelka, který se představí v roli klavíristy, kontrabasisty a skladatele a přivede do Prahy řadu svých zahraničních hudebních přátel. V recitálové řadě se po Trifonovovi představí violoncellista Václav Petr, klavírista Federico Colli a barytonista Michael Volle. Kromě toho se dočkáme také sólových pěveckých vystoupení Adama Plachetky a Markéty Cukrové.
Důležitou součástí sezony České filharmonie opět budou vzdělávací pořady. Od workshopů pro nejmenší i seniory, přes workshop pro všechny generace 100 minut mezi tóny až po úspěšný pořad Martha v říši hudebních divů, v jehož nové verzi vystoupí moderátorka Martha Issová s Cimbálovou muzikou České filharmonie.
Stále úspěšnější jsou veřejné koncerty cyklu Kroky do nového světa připravované Markem Ivanovićem a Petrem Kadlecem s Českou studentskou filharmonií – tentokrát na koncertech zazní Dvořákova 8. symfonie, houslista Josef Špaček představí cykly Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho a Ástora Piazzolly a dojde dokonce na zajímavé srovnání klavírní a orchestrální verze slavných Musorgského Obrázků z výstavy.