Když jsem v polovině října dostal zadání napsat ze své pozice vedoucího oddělení koncertních projektů České filharmonie v Praze sondu do každodenní práce zaměstnanců administrativy za časů koronavirové pandemie, přimělo mě to zrekapitulovat, co všechno se za posledních několik měsíců stalo.
Po nástupu první vlny celou republiku zasáhnul tvrdý lockdown a bylo zřejmé, že tato patová situace zřejmě pár týdnů potrvá. Jarní koncerty České filharmonie tedy musely být zrušeny bez náhrady. Čeho si však na managementu České filharmonie cením, je schopnost přijít operativně s originálním konceptem, jenž na nastalou situaci reaguje. A tak se zejména díky ochotě všech zapojených umělců a kooperaci mezi digitální koncertní síní České filharmonie a Českou televizí podařilo uskutečnit sérii benefičních koncertů, z nichž první vynesl nemocnicím na podporu boje s nemocí Covid-19 zajímavou sumu několika milionů korun.
Rudolfinum bylo rozděleno na dva sektory s kapacitou maximálně 500 lidí se zcela samostatnými vstupy, což znamenalo logistický oříšek pro kolegy z oddělení investic a správy Rudolfina a ze servisu pro zákazníky, kteří celé řešení dvou vstupů a koridorů chodeb v Rudolfinu museli vymyslet a s týmem Dvořákovy Prahy vykomunikovat. Zcela změněna byla dramaturgie závěrečného koncertu festivalu, kdy bylo příliš „riskantní“ Dvořákovo Te Deum se sedmdesátihlavým Pražským filharmonickým sborem nahrazeno čistě instrumentálním programem.
Co znamená změna programu
Změna programu, který obvykle bývá potvrzen několik měsíců, rok nebo i více let dopředu, s sebou nese některá úskalí. Náhradní dramaturgie musí zůstat atraktivní pro posluchače, v tomto případě bylo důležité zachovat i dvořákovskou tématiku, což zcela logicky zdůrazňovalo zejména vedení Dvořákovy Prahy.
Kolegové z hudebního archivu museli téměř obratem prověřit dostupnost notového materiálu vybraných skladeb, zda je k dispozici v archivu České filharmonie nebo některého z orchestrů, který by byl ochoten jej zapůjčit, a pokud nikoliv, zda jej nakladatel dodá včas před první zkouškou. Osmykování partů smyčců a zanesení případného poznámkového aparátu dirigenta jsou dalšími návaznými kroky, které se musí uskutečnit před tím, než zazní první tón na zkoušce.
Jiné je také obsazení skladeb, a tak je třeba vyměnit menší či větší počet hudebníků nebo celých nástrojových skupin. Kustodi orchestru pak dle nového programu a obsazení zpracují nový „stage plan“.
Pro koncertní oddělení je pak stěžejním úkolem blesková rozmluva s dirigentem nad novým rozpisem projektu (takzvaným fermanem), který členům orchestru říká, kdy se která skladba bude zkoušet. Obvykle tyto rozpisy dostávají filharmonici minimálně s třítýdenním předstihem, když už jsou hudebníkům zpravidla k dispozici i jednotlivé nástrojové party k domácímu studiu daného programu. Od září však nebývá výjimkou, že je takovýto rozpis zaslán až den před první zkouškou a svůj part hudebník poprvé vidí až na pultu na zkoušce.
Improvizované zahájení 125. sezony
Podobně musela být pozměněna dramaturgie zahajovacích koncertů 125. sezony České filharmonie 23. a 24. září. Aby se snížilo riziko nákazy v orchestru, management rozhodl o nutnosti hrát v menším obsazení. Z toho důvodu byla vyškrtnuta plánovaná Mahlerova Symfonie č. 5, kterou nahradila Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka.
Zařazení skladeb s menším obsazením umožňuje rozdělení orchestru na dvě oddělené poloviny, aby pro případ, že některý z hudebníků bude testován jako pozitivní, byl za něj připraven naskočit zdravý náhradník. V oblasti komunikace se pak zapotili zejména kolegové z oddělení nahrávacích projektů, neboť náhradní dramaturgii musela schválit Česká televize, která druhý zahajovací koncert v přímém přenosu vysílala. Na změnu programu musel reagovat celý televizní štáb, od režiséra, přes kameramany až po produkci a během pár dní připravit zcela nový scénář nahrávání a přímého přenosu, nové rozestavení kamer a tak dále.
Při komunikaci s managementy sólistů a dirigentů nyní narážíme zejména na problémy praktického rázu, kupříkladu jak umělce do České republiky a z ní vůbec dostat, neboť výběr leteckých spojů je velmi omezený. Dočasně uzavřeny jsou některé z hotelů, ve kterých jsou umělci obvykle ubytováváni, a zcela novou činností je pro nás také zajišťování PCR testů pro umělce přijíždějící ze zemí, které nepatří (nebo nepatřily) na seznam zemí s nízkým rizikem nákazy.
Klavírista Daniil Trifonov, jenž byl jedním ze sólistů zahajovacích koncertů nové sezony, byl takto testován hned po svém příletu z USA, abychom měli před první zkouškou jistotu, že je skutečně negativní a může před orchestr vůbec předstoupit. Pokud by jeho test vyšel jako pozitivní, byl připraven zaskočit jeden z předních českých klavíristů. Mít před první zkouškou připraveného „standby“ sólistu jako záskok by před vypuknutím pandemie napadlo opravdu málokoho.
Dělení koncertů na dva
Zřejmě největší krizová situace zatím nastala v souvislosti s vládními opatřeními přijatými poslední zářijový den s platností od 5. října. Ta mimo jiné definovala maximální návštěvnost koncertů na 500 osob, což znamenalo u vyprodaných abonentních koncertů nutnost okamžitého řešení. Během pár dní vznikla nová dramaturgie koncertu v délce 60 minut, aby se v jeden večer mohly odehrát koncerty dva, v 18.00 a ve 20.30. Každý držitel vstupenky si mohl vybrat čas, který mu více vyhovuje.
Opět bylo potřeba hledět na dostupnost notového materiálu, repertoár sólistky Karen Gomyo a také celkovou délku programu kvůli nezbytnému úklidu Rudolfina mezi jednotlivými koncerty a klidnou výměnou publika. Vyzdvihnout bych chtěl zejména přínos kolegyň ze servisu pro zákazníky, které musely dostat všechny informace k několika tisícům posluchačů a zodpověděly stovky mailů a telefonických dotazů. Součástí dělení koncertů na dva (tedy ve třech abonentních dnech celkem šest) bylo i dvojnásobné odbavení preludií – předkoncertních setkání nad programem. Velký obdiv jejich moderátorům.
Testování a další plány
Realitou posledních týdnů je pravidelné testování orchestru na přítomnost viru před každým z projektů, s jehož organizací nám velmi pomáhají kolegyně z oddělení zájezdů. Testováni jsou pravidelně také zaměstnanci administrativy České filharmonie a do budoucna bude zřejmě nutné při plánování výdajové stránky rozpočtu počítat s nemalou částkou alokovanou právě na testování.
Na oddělení zájezdů dolehla pandemie možná nejvíce. Zrušeno bylo jarní turné do Ruska, podzimní turné do Číny a s obavami vyčkáváme, zda se uskuteční koncerty v únoru 2021 ve Vídni, Paříži a Bruselu. Již nyní je navíc jasné, že pandemie ovlivní zájezdy nejen této, ale také příštích sezon.
Celá sezona 2021/2022 bude pandemií silně zasažena a proběhne zřejmě ve vysoce nestandardním režimu. Krátce po oznámení nových opatření zakazujících mimo jiné konání všech kulturních akcí se moderátor ČT24 Martin Řezníček ptal ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), proč česká vláda neměla dopředu připravené plány, které by navázala konkrétní opatření na vývoj situace a čísla nakažených. Udeřil hřebíček na hlavičku. A tak se snažíme mít připravených několik variant řešení.
Budou-li koncerty pro veřejnost zakázány, přesunou se aktivity orchestru České filharmonie do oblasti online streamů a TV přenosů.
Je přichystán i model se dvěma koncerty během jednoho večera, jako tomu bylo v říjnu. Nirvánou by bylo zachování standardního provozu a naplánovaných programů, k tomu však ještě povede dlouhá cesta. K návratu do normálu nicméně může přispět každý z nás, hlavně svým zodpovědným přístupem k protipandemickým opatřením, nošením roušek, omezením zbytných sociálních kontaktů a podobně. Chuť hrát v nás stále je, i kdyby to mělo být v rouškách (samozřejmě vyjma hráčů na dechové nástroje), byť každý ze svého notového pultu a s většími rozestupy na pódiu, což jsou opatření, které v rámci ochrany zdraví hudebníků budou pro další konání koncertů patrně přijata.
Sezona 2021/2022 je stoprocentně naplánována a přes probíhající pandemii se každodenně zabýváme i sezonami 2022/2023, 2023/2024 a dalších. Na dlouhodobém uměleckém směřování orchestru aktuální situace nezmění zřejmě nic, neboť mít ujasněnou vizi, priority z hlediska dramaturgie nebo jmen hostujících umělců bude potřeba stále.
Věřím však, že z aktuální situace vyjdeme celkově silnější. Ubezpečeni, že zvládneme kreativně reagovat na nastalé situace, ať je predikce vládou vydaných omezení jasná nebo nikoliv. S posílenou vírou ve schopnosti svých kolegů, na které se ve filharmonii opravdu můžeme za všech okolností spolehnout. S větším sebevědomím ve vlastní schopnosti a dovednosti. S potvrzením vnitřního zápalu pro práci, kterou děláme a která je důležitá, neboť kultura je pro nás všechny v České filharmonii niternou součástí našich životů.
