Jak připomínají seriózní hudební média, knihu můžete posuzovat podle obálky, ale ne vždy bude obsah odpovídat tomu, čím se přebal blyští. A totéž lze říci o Yuje Wang. Bulvární média počítají centimetry jejích krátkých sukniček, aniž by přiblížila, čím tato čtyřiatřicetiletá umělkyně, superstar klavírní hry, přitahuje pozornost a vzbuzuje obdiv posluchačů, kritiků a renomovaných kolegů z hudební branže.
Ke spolupráci ji vyzvali Claudio Abbado, Daniel Barenboim, Zubin Mehta, Kirill Petrenko, Valerij Gergijev i Gustavo Dudamel a mnoho dalších vážených dirigentů, její talent hned zpočátku rozpoznal Michael Tilson Thomas, pod jehož vedením ohromila San Francisco. Podle kritiků je prý nadána „nadlidskou klávesovou technikou“ a její hra je oslňující, graciézní a oplývající mnoha barvami. Ve dvou týdnech je schopná zahrát čtyři koncerty – Druhý a Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova, Třetí klavírní koncert Sergeje Prokofjeva a Druhý klavírní koncert Bély Bartóka.
Fenomenální klavíristka v úzkých šatech
Často se píše o dvou tvářích čínské virtuosky. Na jedné straně ji neskutečná virtuozita a hudební inteligence staví na vrchol současné klavírní interpretace, na straně druhé vzbuzuje pozornost svými upnutými krátkými modely z dílny Armaniho a mnohacentimetrovými podpatky, na nichž kráčí po světových pódiích.
Droboučká, s provokativně ostnatým účesem a v neskutečně padnoucích šatečkách ukazuje s nadhledem svůj důvtip, jenž je součástí všech jejích vystoupení. Yuja Wang ovšem nemá dvě identity – tu uměleckou a módní. Interpretace hudby a vizualita se v její osobnosti harmonicky propojují a aura, kterou vyzařuje, nutí obecenstvo, aby ji zbožňovalo a opakovaně vyhledávalo.
„Ano, můj styl oblékání je možná trochu sadomasochistický. Ale říkám si, když krásná hudba tak útočí na vaše smysly, proč se neobléknout tak, aby vám to slušelo? Možná to souvisí s uměním přesvědčit. Když se při interpretaci hudby obrazně řečeno svlékám takřka donaha, chci se přitom cítit co nejpříjemněji, nejspokojeněji a nejpohodlněji,“ prohlásila v roce 2017 v Guardianu.
Mnohostranný kulturní vliv
Narodila se v roce 1987 v Pekingu jako jediné dítě svých rodičů, učitelky tance a perkusionisty. Přiznává, že od svého otce získala přesný smysl pro timing a rytmus. V šesti letech začala hrát na klavír a za necelý rok již měla své první samostatné vystoupení. Byla zázračné dítě? „Myslím, že ano,“ říká Yuja Wang. Vystudovala Hudební konzervatoř v Pekingu, ve čtrnácti letech odešla studovat do Kanady a posléze svá studia rozšířila na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii. Ve Spojených státech amerických, v New Yorku, žije dosud.
„Pro mě bylo dobré, že jsem do Ameriky odešla. Jsem samostatná, zvyklá spoléhat se sama na sebe. Měla jsem mnoho mentorů, kteří mi velmi pomohli – namátkou Leon Fleisher a Gary Graffman, navíc jsem byla velmi ovlivněná evropskou klavírní školou. Mými „hrdiny“ jsou Wilhelm Kempff, Artur Schnabel, Vladimir Horowitz, Maurizio Pollini a Jevgenij Kissin,“ vyjmenovala v rozhovoru pro Guardian hvězdné klavíristy.
„Od začátku jsem hrála na klavír naprosto přirozeně, mé vnímání bylo odmalička spojené s hudbou, měla jsem štěstí, že jsem od sedmi do čtrnácti let studovala u jedné pedagožky. Měla ruskou školu, ovšem seznamovala mě s nahrávkami všech významných evropských pianistů. Kladla velký důraz na zvuk. Musím na ni prozradit, že velmi obdivovala Jevgenije Kissina – všechny jeho chopinovské nahrávky jsem díky ní slyšela už v devíti letech. Hodně jsme také poslouchaly nahrávky Marthy Argerich, Alfreda Cortota, Vladimira Horowitze. Prošla jsem opravdu dobrou školou!“
Zároveň podotýká, že mnoho čínských profesorů bylo velmi otevřených tomu, co přicházelo ze zahraničí, poslouchali nejnovější nahrávky a snažili se absolvovat mistrovské kurzy u věhlasných zahraničních interpretů, aby se naučili co nejvíce a mohli dát svým žákům maximum. „Moji učitelé byli velmi přísní. Na druhou stranu jsem měla velmi mnoho příležitostí k vystupování a to vše dnes považuji za veliký přínos pro mou další dráhu,“ podotýká klavíristka.
V roce 2007 přišel záskok, který v kariérách mnoha umělců sehrál tak významnou roli. Martha Argerich nemohla vystoupit s Bostonským symfonickým orchestrem, a tak pořadatelé povolali Yuju Wang. Tehdy zahrála Čajkovského První klavírní koncert, dirigoval Charles Dutoit. Úspěšné vystoupení ji katapultovalo mezi nejzajímavější světové klavíristy a dva roky nato podepsala smlouvu s nahrávací společností Deutsche Grammophon.
Repertoárem nejbližším jejímu srdci a naturelu jsou ruští autoři, jež často slýchávala v dětství, kdy na ně její matka tančila. K nejobdivovanějším interpretacím v podání Yuji Wang ostatně patří právě Čajkovského Klavírní koncert č. 1 b moll. A také všechny Rachmaninovovy koncerty, z nichž ten druhý uslyšíme v jejím podání v Praze. Nevyhýbá se však ani novinkám. V roce 2019 uvedla premiéru klavírního koncertu Johna Adamse Must the Devil Have All the Good Tunes? s Los Angeles Philharmonic a Gustavem Dudamelem. Autor jí tento koncert dedikoval.
Yuja Wang v Rudolfinu
| Koncert pro svobodu a demokracii | 17. a 18. 11. 2021 | Program a vstupenky → |
| Česká filharmonie a Yuja Wang | 23., 24. a 25. 2. 2022 | Program a vstupenky → |
| Exkluzivní recitál Yuji Wang | 24. 4. 2022 | Program a vstupenky → |
Slabost pro Evropu
Jednou vyjádřil reportér čínské televize podivení nad tím, že chtěla studovat taoismus, tak těžkou filozofii pro mladou ženu. Ona se naopak pozastavila nad jeho překvapením: „Co je na tom divného? Jsem Číňanka vyznávající zen. Přečetla jsem celého Fausta. Jsem narozená ve znamení Vodnáře, a ti jsou otevření čemukoliv.“
V souvislosti s obrovskou oblibou klasické hudby v její vlasti Yuja Wang připomíná, jak se tato popularita odráží v postavení hudebníků: „Být v Číně interpretem klasické hudby je totéž co být pop star. Nese to s sebou slávu, vliv a peníze. Proto hraje tolik malých Číňanů na nějaký nástroj. Je to podobné, jako když děti v Americe odmala hrají hokej, fotbal nebo basketbal. Také chtějí vyniknout. Dělají to pro větší osobní slávu. Mně se to ale nelíbí. Mnohem raději mám Evropu, kde jsou lidé daleko přirozenější, cítí se být součástí vlastní kultury a milují hudbu proto, jaká je, a ne že je to prostředek, jak se stát slavným.“
A které evropské město považuje čínská klavíristka za svůj druhý domov? Vídeň, v jejímž Konzerthausu byla rezidenční umělkyní sezony a kterou obdivuje pro její vyrovnanost a klid. Usmívá se, když zmiňuje sacher dort či vídeňské bály, ale na druhou stranu oceňuje, že „Vídeňané umějí žít“.
Slova chvály na Yujinu adresu
Americký pedagog Gary Graffman popsal Janet Malcolmové, autorce knihy Nobody`s Looking at You, čím ho mladá studentka zaujala: „Vyniká inteligencí a dobrým vkusem. A také jsem obdivoval, s jakou rychlostí se učila nový repertoár, měla velmi široký záběr.“ Zdůrazňuje i její smysl pro humor a schopnost docílit nádherného zvuku i na druhořadém nástroji.
Velkým příznivcem Yuji Wang je šéfdirigent San Francisco Symphony Michael Tilson Thomas. Rozpoznal její talent záhy a již v sedmnácti letech klavíristka s tímto orchestrem debutovala. „Když jsem ji slyšel poprvé, byl jsem uchvácen, jak barevná je její hra, i tím, jak obrovský smysl má pro specifické barvy a zvuk orchestru. I v roli sólistky umí zahrát jako doprovázející hráč, který si je vědom toho, co se právě v orchestru odehrává. To se u sólistů zřídka slyší,“ opěvuje Yujin talent Michael Tilson Thomas v rozhovoru pro PBS NewsHour v roce 2015 a dodává, že pozoruhodná je i její nezávislost. „Jako teenager přišla na zkoušku zcela sama, bez doprovodu maminky, učitele, manažera nebo publicisty, kteří často mladé talenty do koncertních síní doprovázejí.“
„Být samostatný v tak citlivých letech, jako je dospívání, vás připraví na osamělý život koncertního umělce. Klavíristé jsou většinu času sami a je dost těžké se s osamělostí vyrovnat,“ podotýká Yuja Wang.
Tilson jí také před jejím debutem v Carnegie Hall sdělil důležitou věc: „Uvědom si, že ty publikum nepotřebuješ. Publikum potřebuje tebe.“ Wang to komentuje: „Ano, takhle to vnímám. Být sama sebou. Jestliže mě publikum takhle bere, dobrá. Když ne, tak ne. Tohle jsem prostě já. Až mi bude čtyřicet, nebudu nosit krátké šaty, protože je nosím zkrátka teď!“
V průběhu pandemie trávila čas v New Yorku. A jako pro mnoho jiných umělců i pro ni byla tato doba příležitostí k reflexi. „Uvědomila jsem si, že v životě je důležité, s kým jste, nakolik jste schopní se ponořit do radosti ze života a jak vnímáte sami sebe jako člověka,“ svěřila se letos v létě Euronews.
Koncerty v Rudolfinu a v zahraničí
Yuja Wang v Rudolfinu odehraje tři programy. Poprvé se v Praze objeví 17. listopadu, poté koncert zopakuje následující den. Na Koncertech pro svobodu a demokracii zahraje pod vedením Jakuba Hrůši Koncert pro klavír a orchestr č. 2 c moll Sergeje Rachmaninova. 23. až 25. února představí svou interpretaci Stravinského Koncertu pro klavír a dechové nástroje, řídit bude Semjon Byčkov. Naposledy v této sezoně vystoupí Yuja Wang v Rudolfinu na samostatném recitálu v rámci cyklu Českého spolku pro komorní hudbu 24. dubna. S Českou filharmonií pak absolvuje v březnu turné se zastávkami ve Vídni, v Hamburku a Londýně se Stravinského Koncertem pro klavír a dechové nástroje.
Môj najobĺubenejší klavírny interprét, z jej hry vyžaruje radosť, vysoká technická zdatnosť a cit pre spoluprácu s orchestrom ,ale aj v komorných dielach absolútnu súhru s muzikanskými spoluhráčmi. Vždy mám s jej vystúpení obrovsky zážitok a tešim sa z jej úspechov. A budem aj na koncerte v novembri v Prahe. 😘