V programu nadcházející sezony převažují přirozeně houslisté – pět zvučných jmen hovoří za vše: Anne-Sophie Mutter, Frank Peter Zimmermann jako představitelé stálic houslového nebe a Janine Jansen, Josef Špaček a Sergej Chačatrjan jako mladé talenty, které už dávno nepatří do kategorie neznámých hvězdiček. Nutno dodat, že se všemi jmenovanými přijedou i špičkové nástroje – s nadsázkou můžeme tuto sezonu nazvat „festivalem stradivárek“. Abychom doplnili pomyslné smyčcové kvarteto, v jiných dvou koncertech uslyšíme další dva zástupce mladé generace: violistu Antoina Tamestita a violoncellistku Alisu Weilerstein.
Alisa Weilerstein
Ta vystoupí hned v prvním abonentním koncertě. Orchestr je s ní sehrán ve Dvořákově violoncellovém koncertu, který společně natočili do kompletu firmy DECCA. Nyní přijede se skladbou, která patří k jejím nejmilejším: Prokofjevovou Sinfonií concertante. Jako potomek východoevropských Židů miluje ruskou literaturu i hudbu, a proto můžeme očekávat strhující provedení skladby, kterou skladatel věnoval legendárnímu violoncellistovi Mstislavu Rostropovičovi. Rodilá Američanka Alisa Weilerstein začala hrát na violoncello ve čtyřech letech a zcela mu propadla. Jako třináctiletá debutovala s orchestrem a o dva roky později vystoupila v newyorské Carnegie Hall. Je výraznou propagátorkou soudobé hudby, v premiérách uvedla řadu nových skladeb. Její spřízněnost s violoncellem vystihuje citát z Los Angeles Times: „Nástroj Alisy Weilerstein je její ID. Ona vzbuzuje dojem, že ke hře nepotřebuje žádnou vůli. Ona a violoncello se zdají být prostě jedno a totéž.“ Další spojitostí Alisy Weilerstein se 120. sezonou České filharmonie je angažmá jejího manžela, dirigenta Rafaela Payareho na listopadovém koncertu cyklu „Objevy“.
Janine Jansen
Do stejné generace patří i holandská houslistka Janine Jansen, jejíž jméno figuruje v programech nejprestižnějších orchestrů a festivalů, včetně Newyorské i Berlínské filharmonie, Royal Concertgebouw Orchestra, San Francisco Symphony nebo Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Získala titul „Featured Artist“ festivalu BBC Proms v roce 2014, jehož součástí bylo i vystoupení na věhlasné „Last Night of the Proms“. Janine není jen sólovou a komorní hráčkou. Založila a řídí Mezinárodní festival komorní hudby v Utrechtu, který se koná každoročně v červnu. Do Rudolfina přiveze Brahmsův Houslový koncert D dur a nastuduje ho s další hvězdou filharmonické sezony, dirigentem Semjonem Byčkovem.
Josef Špaček
Spolupráce mladého houslisty a renomovaného dirigenta se uskuteční i v další lednové trojici abonentních koncertů. Příležitost spolupracovat s Valerijem Gergijevem dostal koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček, který čím dál více uplatňuje po celém světě svoji sólovou kariéru. Gergijev, proslulý podporou mladých hudebníků, ho už zná v roli koncertního mistra a jeho angažmá v Beethovenově Houslovém koncertu s potěšením akceptoval. Josef Špaček studoval v USA na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii a na newyorské Juilliard School. Jeho soutěžní úspěchy vyvrcholily v květnu roku 2012, kdy se stal jedním z finalistů Mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu. Letos debutoval ve vídeňském Musikvereinu, koncertoval s Malajsijskou filharmonií, s Essener Philharmoniker a s Orchestre Philharmonique de Luxembourg. Devětadvacetiletý Josef Špaček, který se v Rudolfinu představí v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, je nejmladším smyčcovým sólistou 120. sezony.
Sergej Chačatrjan
Jen o rok starší je arménský houslista Sergej Chačatrjan, který dostává příležitost v odpoledním koncertu na začátku června. Studia a první úspěchy jerevanského rodáka jsou spojeny s Německem, kde žije od svých osmi let. Jeho kariéra znamenitě zapadá do aktuální filharmonické sezony: když získal v roce 2000 jako historicky nejmladší vítěz 1. cenu v renomované soutěži Jeana Sibelia v Helsinkách, obdržel k ní stipendium Nadace Anne-Sophie Mutter, naší další sólistky, které Chačatrjanovi umožnilo mimo jiné společné koncertování s ní samotnou. A v seznamu dirigentů, s nimiž Chačatrjan již spolupracoval, navíc nechybí ani zmíněný Valerij Gergijev. Od roku 2014, kdy získal Young Artist Award od festivalu v Lucernu, vystupuje v nejslavnějších sálech po celém světě s věhlasnými orchestry, ale i v recitálech, na kterých ho často doprovází jeho sestra Lusine. Vypadá jako dobrý vtip dramaturgie České filharmonie, že se Sergejem Chačatrjanem dohodla právě Houslový koncert d moll téměř jmenovce Arama Chačaturjana.
Antoine Tamestit
Do úplnosti seznamu zástupců mladé generace zbývá doplnit pařížského rodáka, violistu Antoina Tamestita, který se také představí v sobotním odpoledním programu, 23. ledna. Provede málo hranou Rapsodii-koncert pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Antoine Tamestit patří k nejzajímavějším violistům současnosti. Svůj čas rovnoměrně dělí mezi sólovou dráhu, komorní hudbu, výuku a organizační činnost. Vystoupil s London Symphony Orchestra, Vídeňskými filharmoniky, lipským Gewandhaus Orchestrem nebo Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu. Jako mnoho jeho vrstevníků je i on propagátorem soudobé tvorby a na renomovaných pódiích premiéroval již řadu nových kompozic.
Frank Peter Zimmermann
Zbývají největší smyčcová jména sezony. Duisburského rodáka Franka Petera Zimmermanna pojí s Antoinem Tamestitem společný soubor „Trio Zimmermann“, s Alisou Weilerstein zase přítomnost na dvořákovském kompletu, z jehož natáčení se zná s Českou filharmonií. Setkání s ním považuje orchestr za výjimečné – byl svědkem Zimmermannova koncentrovaného studia Dvořákova koncertu a jeho pozoruhodného výsledku. Věříme, že tomu tak bude i v případě druhého Bartókova koncertu, s nímž se umělec k filharmonii vrací po třech letech, na březnové abonentní koncerty, které bude dirigovat Jaap van Zweden. Frank Peter Zimmermann je jedním z nejvyhledávanějších houslistů své generace.
Anne-Sophie Mutter
První dámou 120. sezony České filharmonie lze bez přehánění nazvat německou houslistku Anne-Sophie Mutter. Její dubnové provedení Dvořákova houslového koncertu se považuje za jednu z nejočekávanějších událostí letošní koncertní sezony. K jeho natočení s Českou filharmonií pro Deutsche Grammophon před dvěma lety totiž shodou okolností nedošlo, orchestrem na nahrávce se nakonec stali Berlínští filharmonikové. Spojovníkem mezi dotyčnou nahrávkou a chystanými pražskými koncerty je stejný dirigent Manfred Honeck a orchestr i houslistka tím uzavřou pomyslný dvořákovský kruh. Cesta Anne-Sophie Mutter od zázračného dítěte objeveného Herbertem von Karajanem až po královnu houslí je v hudební historii jedinečná. Debutovala jako třináctiletá v roce 1976, o rok později již spolupracovala na salcburském festivalu s legendárním Karajanem. Čtyřnásobná držitelka cen Grammy pravidelně koncertuje ve všech významných hudebních centrech, velkou měrou propaguje soudobou tvorbu a především svojí nadací a dalšími aktivitami podporuje mladé talenty a různé sociální programy. Za to Anne-Sophie Mutter obdržela několik vysokých státních vyznamenání – v Německu, Francii nebo Rakousku.
