„Když v naší slavnostní dvoraně návštěvníkům prozradím, že se zde v minulosti házelo medicinbaly, neb zde byla tělocvična, vyvolá to u většiny z nich spolehlivě údiv. Oblíbený dotaz se pak týká počtu žárovek na velkém lustru ve Dvořákově síni a také procesu jejich výměny,“ říká Alexandra Cetlová z koncertního oddělení.
Historie Rudolfina je kupodivu málo známá. V obecném povědomí převládá mlhavý pocit, že to byla německá stavba, pojmenovaná snad po Rudolfovi II., a nejvíce se ví, že na střeše je Mendelssohn … „Rudolfinum podle mě trochu doplácí na to, že nebylo ani vyhraněně české, ani vyhraněně německé, a že jeho stavitelé z České spořitelny chtěli, aby sloužilo ne jedné národnosti – ale hlavně kultuře a umění jako takovému,“ myslí si historik Jakub Jareš. Schválně, co o Rudolfinu víte vy sami?
Jako příznivci České filharmonie si Rudolfinum přirozeně spojujeme s hudbou. Od svého vzniku v roce 1885 však sloužilo nejen jako koncertní síň, ale i jako obrazárna, konzervatoř a umělecko-průmyslové muzeum, od roku 1920 v něm zasedal parlament nové Československé republiky, dvakrát zda byl zvolen prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk. Během druhé světové války Rudolfinum zažilo nacistické koncerty a slavnosti a konečně v roce 1946 se stalo sídlem České filharmonie. Ale politické události jsou s ním vedle kultury spojeny dodnes. Třeba v roce 1997 zde pronesl svůj slavný „rudolfinský projev“ Václav Havel.
Zajímalo by vás, jestli je na střeše Rudolfina opravdu ten Mendelssohn a jak je z ní vidět na Prahu? Prohlídky začínají na Palachově náměstí, pokračují dvoranou, Dvořákovou a Sukovou síní, nahlédnete do prezidentského salonku a v případě hezkého počasí také na střechu. „Návštěvníky vždy pobaví oblíbený vtip našich hudebníků, že jediným ředitelem České filharmonie, který má svou bustu mezi dirigenty v respiriu, je Ctirad Kohoutek. Mezi bustami slavných umělců se totiž vyjímá historické umyvadlo s opravdovým vodovodním kohoutkem,“ spiklenecky se usmívá Alena Altmanová z oddělení edukací, které má na starosti programy pro děti a školy.
Prohlídky Rudolfina s průvodcem
Pro prohlídky máme každý měsíc vyčleněno několik termínů, které je nutné si předem zarezervovat na webových stránkách Rudolfina. Provoz v budově je opravdu velký, a tak bohužel mnohým žádostem o jiné termíny nemůžeme vyhovět. Prohlídky nabízíme pouze ve všední dny, a to v češtině a angličtině pro skupiny od dvou zájemců výše. Pokud je ve skupině více než dvacet lidí, rozdělujeme prohlídky do dvou souběžně jdoucích skupinek, z nichž každá začíná na jiném stanovišti. Nabízíme poloviční slevu pro děti a studenty do dvaceti šesti let. Prohlídku je možné uspořádat nejpozději v 17 hodin, což koresponduje s pracovní dobou do 18 hodin.
„Před každou svou prohlídkou vzpomínám na ty, které proběhly v rámci dne otevřených dveří České filharmonie, kdy jsem doprovázela členy našeho orchestru. Jako průvodci jsou neuvěřitelně vtipní a dokáží si získat sympatie rychleji než neobratné pandí mládě na YouTube. Ráda sleduji ten proces ‚přimknutí‘, kdy si od nich skupina drží zpočátku odstup, v průběhu času je ale lidé začnou obstupovat stále těsněji a na střeše už jim pokládají všemožné otázky od ‚Se kterou sólistkou rádi spolupracujete?‘ až po ‚A šatny máte pěkné?‘. Pokaždé mě navíc odzbrojí nějakou novou historkou, nejčastěji ze zákulisí. Prohlídky jsou pro mě taková terapie. Jsem bezpodmínečný introvert a pokaždé, když si vybavím tu uvolněnost a bezprostřednost, které prohlídky s filharmoniky provází, strach se mění ve výzvu ukočírovat i dvacetičlennou skupinu a vytvořit jí stejnou atmosféru,“ prozrazuje Romana Veselá ze zákaznického servisu.
Od letošního roku máte díky nové virtuální prohlídce i možnost navštívit Rudolfinum přímo v teple domova. To umožňují sférické 360° snímky reprezentativních interiérů i exteriérů budovy, které si můžete prohlédnout i prostřednictvím mobilního telefonu a speciálních brýlí pro virtuální realitu. Pro kradmý pohled do zákulisí i pro setkání s lidmi z Rudolfina však budete muset přijít osobně.
