Nepřichází však nikdo z kolegů, ale naše paní uklízečka, která ke své běžné agendě přidala pravidelné dezinfikování klik. Před odchodem místnost důkladně vyvětrám a otřu si stůl. Odpoledne budu raději pracovat z domova.
Tento nezvyklý scénář během uplynulých dvou měsíců zažila ve větší či menší míře většina z nás. Všudypřítomný odér dezinfekce, vyprázdněné chodby a úsměvy skryté za rouškou. Ale především zrušené koncerty a uzavřená galerie. Pro Českou filharmonii dosud zcela nemyslitelný scénář.
Na všechna nová pravidla jsme si dokázali zvyknout, nicméně jedna ze změn byla stejně zarážející znovu a znovu každý den. Ve Dvořákově síni zavládlo naprosté ticho. Z ladíren, šaten a ani zkušeben se nelinula jindy všudypřítomná hudba. Nikde se nehrálo ani nezkoušelo, ustal i typický hovor na chodbách. Zvenku se mohlo zdát, že je Rudolfinum docela opuštěné.
Snad vás ale potěšíme tím, že jsme nepodlehli trudomyslnosti a tuto nedobrovolnou koncertní přestávku jsme se rozhodli využít jako čas k opravám, nápravám a zvelebování budovy. Věřili jsme totiž, že stav nouze nebude trvat dlouho a všechny vchody do Rudolfina se opět otevřou vám, našim návštěvníkům. Dovolte mi proto, abych se s vámi o ty největší změny podělila.
Boj s následky dešťů
Mnozí z vás si jistě vybaví dvě nevzhledné skvrny v ornamentální výmalbě Dvořákovy síně. Vyznačovaly se tím, že na ně bylo vidět takřka odkudkoliv ze sálu a několik let hyzdily pohled na varhany. Dlouho jsme se snažili přijít na to, jak by se daly během sezony odstranit. Bohužel žádné snadné řešení neexistovalo. Vzhledem k místu, odkud skvrny přitahovaly pozornost publika, bylo jasné, že vystavět stabilní lešení bude velmi komplikované.
Po vyhlášení nouzového stavu a zrušení kulturních akcí pro veřejnost jsme pochopili, že máme jedinečnou a možná i jedinou šanci realizovat nerealizovatelné. Díky efektivní spolupráci pana varhanáře, lešenářů a restaurátorů se podařilo během pouhých čtrnácti dní vyjmout z varhan několik píšťal, vystavět lešení s plošinou, která se o varhany důmyslně opírala, vyčistit a zamalovat skvrny tak, že i pamětníci mají potíže určit původní místo, a vše následně uvést do původního stavu, aniž by se cokoliv poškodilo.
Povzbuzeni prvním úspěchem jsme se začali rozhlížet, co bychom ještě dokázali vylepšit. Nemuseli jsme chodit daleko, pod okny na levém balkóně Dvořákovy síně napáchaly přívalové deště vícero provinění. Další skvrny a olupující se omítka. Pánové restaurátoři všechno vyčistili, a až se příště budete chtít před koncertem potěšit pohledem na symetrii koncertního sálu, věříme, že si užijete mnoho krásných detailů ve výzdobě a nebudou vás rušit následky nevyzpytatelného počasí.
Protože se dílo dařilo, rozhodli jsme se zariskovat ještě do třetice. Posledním místem, kde krásné stropní ornamenty poškodil déšť, byla dvorana. Máme nebojácné restaurátory bez závratí, kteří se nezalekli ani mnohapatrového lešení a nahoře se před námi otevřel hotový poklad.
Ačkoliv se to na první pohled nezdá, ornamentální výmalba stropu je nesmírně precizní, promyšlená do posledního detailu, a to přesto, že pouhým okem jde o výjevy z úrovně podlahy zcela nepostřehnutelné. Znovu se nám tak potvrdilo, že Rudolfinum ještě neodhalilo všechna svá tajemství a my se nemůžeme dočkat, co nového na nás ještě v jeho zákoutích čeká.
Salónek Jiřího Bělohlávka
Jakmile jsme si vyrovnali účty s deštěm, přesunuli jsme pozornost směrem k hlavnímu vstupu do budovy, odkud vás před každým koncertem netrpělivě vyhlížíme. Připravili jsme si zde totiž pro vás malé překvapení.
Zádveří hlavního vstupu prošlo výraznou proměnou. Až vystoupáte po schodech a vejdete dovnitř, jistě vás zaujmou dva mosazné výstavní panely, zachycující zásadní momenty z bohaté rudolfinské historie. Pokud se pak od hlavního vstupu vydáte vpravo, budete moci navštívit zbrusu nový obchod se suvenýry, který prošel kompletní proměnou, a to jak interiérovou, tak i v nabídce prodávaných předmětů.
Nalevo od vstupu bude pro veřejnost poprvé zpřístupněn i druhý salónek, který kdysi sloužil jako kuřárna. Nově ponese krásné jméno po šéfdirigentovi České filharmonie, panu Jiřím Bělohlávkovi, a bude určený k poslechu hudby. A také k odpočinku. Kdokoliv bude mít chuť se na chvíli vymanit z hlučného světa venku, může si k nám přijít posedět a zaposlouchat se do nahrávek České filharmonie. Věříme, že si salónek a pohodlné pohovky oblíbíte stejně rychle jako my!
Autorkou upraveného interiéru vstupu do budovy je architektka Lenka Míková, které se podařilo velmi přesně vystihnout specifickou rudolfinskou atmosféru. Pokud byste se chtěli o její práci dozvědět více, zajímalo by vás, jak se pracuje v historické budově a co má na Rudolfinu osobně nejradši, můžeme vás už teď nalákat na cyklus tematických komentovaných prohlídek, kterých se paní architektka zúčastní jako host.
Nezabloudit cestou na emporu
To však ještě není poslední z novinek, o které bychom se s vámi rádi podělili. Rudolfinum v těchto dnech prochází další velmi viditelnou změnou, dochází k obměně navigačního systému. Stalo se vám někdy, že jste se ve spletitých chodbách kolem Dvořákovy síně jednoduše ztratili? Pamatujete si na svou první pouť na tajemnou emporu? Navigace po budově se sestávala z mnoha nesourodých a často dosti matoucích vrstev. Jak z mramorů na chodbách postupně odpadávala písmenka, stával se prostor čím dál méně srozumitelným.
Během pandemické odstávky proto ve foyer soustředěně pracovali odborní štukatéři, kteří všechny původní nápisy ze zdí sňali a mramorové plochy krásně vyčistili. Petr Bosák a Robert Jansa pro Rudolfinum navrhli systém modernější, přehlednější a hlavně jednotný. Chystáte-li se do Rudolfina na některý koncert z mimořádné letní nabídky, můžete sledovat spolu s námi, jak budou na zdi postupně přibývat nové nápisy.
Skvělý článek, pěkně napsaný a moc krásné fotografie, díky. A hlavně přeji chuť dál něco v Rudolfinu zlepšovat. TZ