Pavel Hanych
Pavel Hanych | Foto Petra Hajská
Letošní sezona se blíží ke konci. Prozradíte nám váš největší hudební zážitek? Něco, co vás překvapilo, okouzlilo?
Pro mě je okouzlující a překvapivé každé setkání s hudbou v Rudolfinu, každá ta středa, na kterou se netrpělivě těším. Čím dál víc si uvědomuju, jak podstatnou roli to pro mě má: setkávání se s klasickou hudbou na této úrovni je pro mě něco mimořádného.
Mění se s věkem váš hudební vkus? Máte teď rád jinou hudbu, než když vám bylo třeba dvacet?
Zatím ještě nemohu analyzovat v horizontu desítek let, ale postupně mám víc a víc rád hudbu 20. století, například Bohuslava Martinů.
Existuje něco nebo někdo, co nebo koho byste ve Dvořákově síni v budoucnu rád slyšel?
Třeba Isaaca Perlmana, i když je málo pravděpodobné, že by se v Česku něco podobného uskutečnilo, ale kdyby ano, byl bych první, kdo by přišel pro vstupenku. Co se týče hudby, mám rád momenty, kdy se potkává stará hudba s novou, jak tomu například bylo tři středy zpátky (Kabeláč, Schubert, Berlioz).
Veronika Gižová, pořadatelská služba
Veronika Gižová | Foto Petra Hajská
Co vás v minulé sezoně nejvíce zaujalo?
Nejsilnější zážitek mám ještě z minulé sezony, a to Straussovu Alpskou symfonii, to jsem seděla dokonce celý koncert na empoře. Bylo tam nejen krásně slyšet, ale také krásně vidět až úplně dozadu, na kravské zvonce a jiné nástroje, kam mnozí posluchači přes housle nedohlédnou. Jinak mám nejradši třeba Čajkovského, takové ty romantičtější kusy, pohádkovou hudbu.
Mění se nějak hudba, kterou máte v oblibě? Když srovnáte třeba váš současný vkus s dobou, kdy vám bylo patnáct let?
Dříve jsem moc klasickou hudbu neposlouchala, naši mě k tomu nevedli, ale od té doby, co tady pracuju, vybírám si, na které koncerty se půjdu podívat dovnitř a na které ne.
Je něco, na co se těšíte v příští sezoně? Přišla byste na něco i mimo práci, jen jako posluchačka?
Určitě na sobotní koncerty.
Pavel Kysilka
Jaký byl váš největší zážitek v této sezoně?
Zrovna dnešek byl vynikající – anebo Honeck posledně. To bych asi musel jmenovat každý z koncertů, nejvíc vám ale vždycky zůstane v hlavě ten poslední.
Viděli jste už katalog na novou sezonu? Zaujalo vás něco?
Ano, už jsem jím listoval. Zaujali mě výborní hosté, hlavně houslisté, dobrá dramaturgie – to byla vždy silná stránka pana Bělohlávka. Nejsou to úplné líbivé věci, samozřejmě s dominantou devatenáctého století, ale najde se tam i století dvacáté.
Existuje něco nebo někdo, co nebo koho byste ve Dvořákově síni v budoucnu rád slyšel?
Nic konkrétního vám neřeknu, ale líbí se mi, když sem Česká filharmonie přivede zajímavé hosty, třeba i nehvězdné, teprve začínající a když je to pro nás i trošku překvapení.
Pavel Kysilka | Foto Petra Hajská
Jiří a Jana Vinšovi
Sezona se už blíží ke konci… Je něco, co byste vyzdvihli?
Já jsem tady bohužel, přestože máme abonmá, kvůli pracovním cestám do zahraničí letos potřetí, manželka chodí pokaždé. Konkrétně dneska nás to dost překvapilo.
Pro mě byl zážitek druhý koncert, skladba Luonnotar, nikdy jsem nic takového neslyšela, nezažila.
Existuje něco nebo někdo, co nebo koho byste ve Dvořákově síni v budoucnu rád slyšeli?
Nám se právě líbí, že už je to vždycky upečené – my jenom jíme.
Vyvíjí se nějak vás hudební vkus s věkem?
Ve dvaceti nás rodiče nuceně brali na Louskáčka a Aidu a teď už si můžeme vybírat sami (smích).
Jiří a Jana Vinšovi | Foto Petra Hajská
Miroslav Kalousek
Letošní sezona se blíží ke konci – jaký byl váš největší hudební zážitek?
Každý. To by bylo hrozně nefér vůči všem koncertům… Záleží také, v jaké člověk přichází náladě. Nejsem znalec, jsem jenom fanda. Každopádně hráči vždycky podávali fantastický výkon.
Překvapilo vás něco?
Vždycky nás překvapí dramaturgie každé abonentní sezony.
Je něco, co byste zde v budoucnu rád slyšel?
Jsme vděční za každý dobrý vokál, z klasiky mám nejradši operu. Rádi přijdeme na cokoli, radujeme se z toho, jak se České filharmonii daří. Skutečně rok od roku potěšení z jejích koncertů stoupá.
Jana Urbánková
Prozradíte nám, co vás v minulé sezoně překvapilo, okouzlilo – třeba nejen v rámci České filharmonie?
Chodím pravidelně, dnes jsem tady s kamarádkou, která přišla poprvé. Já chodím přibližně jednou měsíčně. Nejvíce vzpomínám na Katiu Buniatišvili. Nejsem abonentka, chodím na vybrané koncerty.
Těšíte se na něco v příští sezoně? Existuje něco, co byste ráda v těchto prostorách slyšela?
Moc se těším na červnový jazzový koncert. Je fajn, že je ve filharmonii ke slyšení klasika i jazz.
Jana Urbánková | Foto Petra Hajská
Daniel Haubek
Jaký je váš největší hudební zážitek této sezony?
Tak to byl koncert Mysterium času od Kabeláče. Neznal jsem jej a velice příjemně mě překvapil. U mě je to obecně příklon ke klasice. Postupně ji objevuju, dlouhá léta jsem ji ignoroval.
Nakoukl jste už do katalogu na příští sezonu?
Přišel mi, mám ho doma, podíval jsem se, ale zatím jsem se do něj nezačetl.
Ludvík Hlaváček a Konstantina Hlaváčková
Sezona se nám blíží ke konci, jaký byl váš největší hudební zážitek, na který rádi vzpomínáte?
Možná že to bylo Collegium 1704, Zelenka, a taky Francouzi – nějaké výročí, to jsme byli nadšení. Silný zážitek z České filharmonie… není to sice o koncertu, ale hrozně nás potěšilo, když jsme zase viděli dirigovat Jiřího Bělohlávka. Člověk cítí, že to je jeho zásluha, že filharmonii postavil na nohy. A je prima, že hrajete novější autory. Taky se nám líbí vizuál vašich katalogů, je moc dobře, že spolupracujete se studiem Najbrt.
Vyvíjí se s léty nějak váš hudební vkus? Měli jste třeba před deseti lety jiné oblíbené autory, než máte teď?
LH: U mě se nevyvíjí. Spíš jsem měl období, kdy jsem hodně chodil na koncerty a taky si doma pouštěl desky – na to dneska nemám čas.
KH: V podstatě celý život máme stálice, jako je například Mahler.
Existuje něco, co byste rádi v podání filharmonie slyšeli?
KH: Já bych ráda slyšela Faustovo prokletí od Berlioze.
Jarmila Tuhá
Sezona se nám chýlí ke konci, jaký byl váš nejsilnější hudební zážitek?
Zrovna teď jsme o tom mluvily! Já vždycky řeknu, že je to koncert daného dne… Dneska jsme úplně nadšené a unešené. Jsem ráda, že je v abonentských cyklech vždycky zařazen Antonín Dvořák, kterého miluju.
Proměňuje se vám nějak hudební vkus v horizontu let?
Chodíme už asi sedmou sezonu, začínala jsem jako absolutní laik a tím jsem i zůstala. Ale asi se mi vkus posunul do modernější hudby, kterou jsem dřív neuměla poslouchat.
Existuje něco, co byste tady ráda v budoucnu slyšela?
Ne, já jsem spokojená. Vyhovuje mi, jak je program namíchaný, něco ze starších autorů a něco z novější hudby. Musela byste mi dát delší čas na rozmyšlenou.
Jana Zurinková, Michaela Zurinková, Janečkovi
Prozradíte nám, co vás překvapilo, okouzlilo nebo třeba i znechutilo?
Mně se líbil Sibelius – severský večer s dirigentem Sakarim Oramem. Byli jsme na preludiu a o to víc se nám to pak líbilo. Ale nelíbí se nám, že je těžké se na preludium dostat – je to malý prostor.
Mění se nějak hudba, kterou máte v oblibě? Když srovnáte třeba váš současný vkus s dobou před deseti lety?
Myslím, že nás abonentní program silně vychovává… Vždycky, když to neznám, tak se bojím, co to bude, a hledám to na YouTube, abych byl připraven… (smích) Moderna mě upřímně trošku děsí, ale někdy jsem příjemně překvapená.
Existuje něco, co byste rádi v podání České filharmonie slyšeli?
Já bych si přála Stabat Mater, to ale asi není reálné.
Já bych chtěla víc „novostarých“, jako třeba Gerschwina.
Jana Zurinková, Michaela Zurinková, Janečkovi | Foto Petra Hajská
Marta Smolíková, Zdenka Olmerová, Ondřej Svatoň, Majka Němcová, Vlasta Hirtová
Letošní sezona se chýlí ke konci. Prozradíte nám váš největší hudební zážitek této sezony?
Já sem chodím s vnučkou a moc se nám líbí pořady pro děti, naposledy jsme byly na Pikniku v Rudolfinu. Je hezké, že jsou u toho workshopy, které dávají možnost se seznámit s jinými nástroji, než se kterými se děti v daném věku běžně setkají – třeba takový fagot nebo harfa.
Vyvíjí se s v průběhu let nějak váš hudební vkus? Měli jste třeba před deseti lety rádi jinou hudbu než teď?
Pro mě existují určitě klasické věci, které poslouchám pořád znova, kupodivu jsem teď na stará kolena vstřícnější k moderní muzice, začíná se mi líbit. Třeba ve FOKu jsme slyšeli Kalabise, bylo to přinejmenším zajímavé. Nebo skandinávský večer ve filharmonii, s finskou sopranistkou Anu Komsi.
Je někdo, koho byste tady chtěli vidět? Něco, co byste tady chtěli slyšet?
Benjamin Grosvenor, Nigel Kennedy. Z dirigentů pak Gustavo Dudamel.
