Výjimečný koncert se uskuteční 2. září u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. Návštěvníci koncertu na plovoucím hledišti se stejně jako přihlížející z přilehlých nábřeží, Slovanského ostrova, šlapadel a dalších plavidel či mostu Legií mohou těšit na neotřelý hudební zážitek. Ozdobou sváteční události budou i špičkoví sólisté – sopranistka Evelina Dobračeva, mezzosopranistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, basista Jan Martiník a varhanice Daniela Valtová Kosinová.
Desítky pontonů, tuny oceli a největší výtlak v historii
Plovoucí scéna Prague Sounds nabízí jednou do roka možnost zažít koncerty světových umělců v působivé kulise historické Prahy. Je situována do srdce metropole, v blízkosti Národního divadla a Slovanského ostrova, na vzdutí Staroměstského jezu z roku 1241, na takzvanémVltavském zrcadle. Plovoucí scéna přirozeně navazuje na tradici vodních slavností, které se v těchto místech konají již déle než čtvrt tisíciletí.
„V minulých letech váha celé konstrukce jeviště činila 13 tun, nosnost hlediště 600 tun, používali jsme téměř 40 pontonů, které jsme sváželi z celé republiky. Ruku k dílu přiložilo přibližně 160 pracovníků, kteří scénu stavěli čtyři dny. Pro historicky první koncert České filharmonie přímo na hladině Vltavy plovoucí jeviště ještě rozšíříme, aby pojmulo 170 účinkujících.Zvětšení se dočká také hlediště, jehož kapacita vzroste z 1000 na 1200 sedících diváků. Půjde tedy o největší výtlak v historii Prague Sounds,“ usmívá se ředitel festivalu Marek Vrabec.
Karneval jako oslava života
Beethovenova Óda na radost jakožto hymna Evropské unie, to je milá a nepsaná povinnost. Ale jaký další program pro koncert oslavující nejen české předsednictví v Radě Evropské unie, ale také náš společný evropský domov zvolit? To byla klíčová otázka, na kterou našla Česká filharmonie společně s organizátory festivalu Prague Sounds originální odpověď.
Když oslava, tak Karneval, když plovoucí scéna na Vltavě, tak Vltava. Na závěr pak jedna z nejsilnějších duchovních skladeb vůbec – Glagolská mše. „Česká filharmonie považuje za nesmírnou čest, že může s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a Pražským filharmonickým sborem vystoupit na Koncertu pro Evropu, který je jednou z oficiálních kulturních akcí českého předsednictví v Radě Evropské unie,“ těší se generální ředitel orchestru David Mareček.
„Stejně tak máme obrovskou radost, že v tak mimořádných kulisách – na Vltavě s pozadím Pražského hradu – budeme moci provést díla našich hudebních velikánů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka, jejichž skladby naši zemi skvostně reprezentují nejen v Evropě, ale po celém světě,“ poznamenal Mareček.
Zatímco Smetanovu Vltavu netřeba podrobněji představovat, Dvořákův Karneval mezi nejproslulejší skladby českého skladatele nepatří. Lze jej považovat za součást programní linie Dvořákovy tvorby, která není typicky „dvořákovská“. Mistr se na jaře roku 1891 začal zabývat kompozicí cyklu tří koncertních předeher, které měly původně souhrnný název Příroda, život a láska.Později je však osamostatnil a každé přidělil samostatné opusové číslo a název: V přírodě, op. 91, Karneval, op. 92 a Othello, op. 93.
Všechny tři předehry spojuje idea přírody coby životodárného, ale i zničujícího živlu. Karneval tak nelze vnímat doslovně jako rej masek, ale spíše jako karneval života.Ostatně původní název Karnevalu byl „Život“ a jen do závorky bylo připojeno „Carneval“. Z hlediska instrumentace se jedná o dílo, které plnou měrou využívá efektního zvuku žesťových a bicích nástrojů včetně pro Dvořáka neobvyklé tamburíny.
Glagolská mše znamená víru v mravnost
Glagolskou mši napsal Leoš Janáček v roce 1926 a zamýšlel ji jako dar k jubilejním oslavám 10. výročí zrodu naší první republiky a k výstavě soudobé kultury roku 1928. Janáček chtěl dle vlastních slov „zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravném, silném…”
Svátečně uváděná mše nese typické znaky Janáčkova vrcholného stylu, jak jej známe z oper Liška Bystrouška, Káťa Kabanová, Věc Makropulos i z orchestrální Synfoniety. Tvůrčí metoda spočívající v častém opakování motivů, úryvkovitosti a dramatické zkratce, stejně jako v umění sekvencí s progresemi, dostoupila v tomto díle vrcholu.
Mša Glagolskaja se svojí dramatičností, stejně jako světským a lidovým výrazem, řadí k největším uměleckým dílům světové hudební literatury. Celkové pojetí prozrazuje, že se skladatel silně inspiroval lidovým kostelním prostředím, příchodem a odchodem kněží a lidu po mši, zvukem kostelního orchestru a improvizacemi varhaníků.
„Janáčkova víra v mravní jistotu národa nabývá v kontextu dnešní válečné doby na významu stejně jako náš současný společný evropský domov,“ dodává Marek Vrabec. Koncert pro Evropu sice odvysílá v přímém přenosu Česká televize a ze záznamu evropský televizní kulturní kanál TV arte, ale jak známo, živě sdílenému zážitku z hudby se nic nevyrovná. Pokud chcete být u toho a odnést si z večera ten nejlepší zvukový i vizuální zážitek, vstupenky na plovoucí hlediště jsou stále k dispozici.
