Magazín Ladírna
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
I šaty dělají Českou filharmonii
Jak jinak začít článek o odívání než zavedeným příslovím, že šaty dělají člověka. Měli bychom jít ale ještě dál. Šaty dělají i událost, místo, atmosféru, náladu; šaty dělají i koncert, a to nejen ty filharmonikovy. O tom ale až později, nejprve nabízím krátký výlet do historie i současnosti hudebníkova šatníku.
Běžná patálie je, že je všechno jinak, shodnou se kustodi České filharmonie
Jakožto elévku České filharmonie mě po nástupu do zaměstnání a prvotním rozhlížení se kol a kolem začalo všetečně zajímat, co se děje v zákulisí. Nejvíc jsem se pozastavila nad funkcí zvanou kustod. Do té doby jsem si myslela, že kustodi jsou lidé v galerii, kteří hlídají výstavu a chrání ji před případnými dotykovými ataky. Ve filharmonii jsou kustodi techničtí pracovníci nebo také manipulanti orchestru, kteří se starají o to, aby vůbec koncert mohl proběhnout.
Zapomenutý ředitel Žid
Jeden z nejvýraznějších hybatelů československého hudebního života v oblasti organizace a managementu v období mezi dvěma válkami. Tak bychom mohli představit Jaromíra Žida (1893–1981), zakladatele a ředitele umělecké agentury Bel Canto a v letech 1932–1945 také ředitele České filharmonie.
Studio Najbrt: Chceme, aby tiskoviny České filharmonie byly přehledné a komfortní
Začalo to jubilejní 120. sezonou. Česká filharmonie tehdy dopřála svým tiskovinám změnu: ulice zaplnily billboardy s výraznou, leč nevtíravou ornamentikou, do programových katalogů se tiše vkradla důstojná jednoduchost. Autorem nového vizuálního stylu je české grafické Studio Najbrt, jehož tým se zavázal udržet ho na pět let, včetně částečné každoroční obměny.
Komorní, intimní, exkluzivní. Ve 122. sezoně ČSKH si můžete postavit unikátní řadu koncertů
Česká filharmonie není jen orchestr. Mnozí návštěvníci Rudolfina to vědí, ale někteří ke své škodě příliš nevnímají další třicítku koncertů, které mohou pod stejnou hlavičkou navštívit. Z pohledu koncertního pořadatelství patří totiž už několik desítek let pod filharmonická křídla Český spolek pro komorní hudbu.
Orchestrální akademie České filharmonie — Seznamte se prosím
Orchestrální akademie České filharmonie mi dala spoustu krásných zážitků a velké množství zkušeností, jak hudebních, tak lidských. Díky filharmonii jsem se mohl podívat do zemí, o kterých člověk jen sní, jako byla Amerika, Japonsko, Čína a další. (...) Byl to vždy krásný pocit, slyšet kolem sebe takové hráče, kteří svůj nástroj dokonale ovládají a i ta nejtěžší místa hrají s nadhledem a velkou muzikalitou. Jiří Soukup, trubka
První med z Rudolfina je na světě
Víte, které zvíře je v interiéru i exteriéru Rudolfina zastoupeno nejpočetněji? Nepočítáme-li ptáčky v ornamentální výmalbě na stropech a stěnách reprezentativních prostor, pak jsou to bezesporu včely. Největší, pozlacené, najdete ve štukové výzdobě zábradlí balkonu kolem Dvořákovy síně, ve stejném prostoru se včely objevují ještě v pískování oken nad balkonem. Ve dvoraně stačí zvednout oči ke kulatým rámečkům mezi oblouky, venku „lezou“ kamenné včely po prackách sfing hlídajících postranní vchod do galerie. Už toho je dost, ale od května máme v Rudolfinu včely živé, ve dvou úlech na střeše.
A to ti Romové křičí?
Projekt Romano drom (= romská cesta) podporuje děti ze sociálně vyloučených lokalit nejen na jejich cestě za hudbou, ale pomáhá jim také nacházet lepší životní cesty, než které jim narýsoval osud a často také jejich rodiče. Když jsme se začátkem loňského podzimu rozhodli Romano drom přenést ze slovenských romských osad do Česka, neváhali jsme s Idou Kelarovou – hlavní duší toho všeho – dlouho. Naše volba padla na Šluknovsko a Novoborsko, které máme zapsané jako „problematické regiony“. Právě tady se v létě 2011 odehrály velké konflikty mezi Romy a Neromy a následně protiromské pochody, které se pokoušeli využít radikálové a neonacisté. Centry dění tehdy byla města Nový Bor a Rumburk.
Soutěž s Tučňáky v Rudolfinu
V uplynulých dnech proběhl jeden z posledních výchovných programů letošního školního roku s názvem Tučňáci v Rudolfinu. Během tohoto pořadu byla vyhlášena soutěž o nejzajímavější umělecké ztvárnění 1. věty Symfonie č. 9 „Novosvětské“ od Antonína Dvořáka.
Jakub Hrůša: Po zpětné vazběpřímo toužím
Dirigent Jakub Hrůša kráčí od úspěchu k úspěchu. Renomovaný britský časopis Gramophone ho zařadil mezi „top ten“ mladých dirigentů z celého světa, což potvrzuje i jeho koncertní itinerář, v němž se to hemží mnoha slavnými jmény. Od letošní sezony byl obohacen také o funkci stálého hostujícího dirigenta České filharmonie.
Koktejlový bar 121. sezony
Na co se můžete těšit v sezoně, kterou otevře 29. září zahajovací koncert? Pokud odpovíme, že na každý program, bude to vypadat jako laciná reklama. Ale v podstatě nelze jinak. Jubilejní 120. sezona nasadila vysokou laťku, jejíž princip zní: 18 abonentních programů se špičkovými českými i zahraničními interprety, nevšední, a přesto vyvážená dramaturgie, orchestr, z něhož každý večer sálá energie. Proč to neopakovat i v dalších letech?
Nejstarší live nahrávka České filharmonie v Českém rozhlase
Archivy ukrývají nejeden poklad spjatý s Českou filharmonií. Zatímco pro fotografie a různé tištěné dokumenty můžeme sáhnout až do sklonku 19. století, v případě nahrávek živého vystoupení se ocitáme o několik desetiletí později. Bez ohledu na čas je to však téma stejně zajímavé a fascinující jako samotné počátky našeho prvního orchestru.
V rozmanitém světě bicích nástrojů
Po tři májové večery vás Česká filharmonie zve k mimořádné zvukové hostině – koncertu, jehož program sestává ze skladeb 20. a 21. století. Významnou roli v těchto skladbách hrají bicí nástroje, z nichž některé se na koncertech ČF ozývají jen zřídka. Proto jsme pro vás přichystali malou zvukovou a obrazovou „ochutnávku“ a pohled do zákulisí bicí sekce České filharmonie, který nám zprostředkoval hráč na bicí nástroje Pavel Polívka.
Její pastorkyňa v Praze a v Londýněaneb koncertní odpověď Jiřího Bělohlávka
„Praxi koncertního uvádění oper jsem si přinesl z Londýna. Byla to taková moje truc odpověď na bláznivé režisérské výstřelky, které zažíváme na jevištích. Ale jsem si vědom, že koncertní uvedení opery je svým způsobem fragment. Opera je hudebně dramatické dílo, k němuž patří vizuální stránka. Její odkrojení je mesaliance. Nicméně sama hudební složka děl, která vybíráme, je tak nesmírně krásná a cenná, že má smysl operní hudbu připomenout – a požadovaný zážitek se naplní.“
Peter Eötvös: Hudba je znějícím zrcadlem každé epochy
Česká filharmonie vkročí do májového času lásky s razancí a bez sentimentu. Koncerty 4.–6. května budou patřit skladbám 20. a 21. století, v nichž s orchestrem poprvé vystoupí hudebník v tomto směru nejpovolanější: Peter Eötvös. V programu Ligeti–Lutosławski–Eötvös se také představí „čaroděj perkusí“ Martin Grubinger.
Karel IV. a dvojí Te Deum aneb Jak to bylo tehdy a jak dnes
Těžko si dnes, zahlceni reprodukovanou hudbou v obchodech, restauracích, v autech, a dokonce i ve sluchátkách při joggingu, dokážeme představit, jaké to bylo, když se hudba nerozezněla pouhým stisknutím tlačítka. Přesto však i v době Karlově lidé žili obklopeni hudbou. A ve velkém městě jistě i velice rozmanitou.