Ladírna
Magazín České filharmonie
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Hluboké pohledy do světa klasické hudby a zákulisí České filharmonie. Objevte fascinující příběhy hudebníků, analýzy slavných děl, exkluzivní rozhovory, fotoreportáže a mnoho dalšího.
Správný houslař by měl být trochu dendrolog, aby uměl vybrat správné dřevo na stavbu těla nástroje. A také zoolog, aby se vyznal v kůžích či kostech, z nichž se vyrábějí další součásti, třeba smyčec. A určitě by měl být tak trochu i alchymista, aby dokázal namíchat dokonalý lak, který dodá nástroji finální lesk. Všechny tyto požadavky splňuje houslař Jan Slípka, který pečuje o nástroje českých filharmoniků.
Usměvavý, zapálený, vzdělaný a profesionální, takový je Radek Křižanovský. Houslista, pedagog a manažer se v roce 2019 stal dramaturgem Českého spolku pro komorní hudbu (ČSKH). Během jeho krátkého působení – a v součinnosti s obměněnou Radou ČSKH – se koncerty Spolku, který je neoddělitelnou součástí České filharmonie, staly hojně navštěvovanými hudebními událostmi. Za každým úspěchem je však tvrdá práce.
„Chci ještě národu darovat, co jsem mu ještě dlužen a co nosím v srdci svém – dílo velkého objemu – k tomu musím při svém smutném stavu veškeré síly své udržet!“ 24. 2. 1882, dopis Antonínu Zavadilovi
Hraní ve špičkovém orchestru je natolik náročné, že do něj prakticky nelze vstoupit přímo ze školy a bez zkušeností. Dodat svým začátkům profesionální punc a zkonfrontovat představy s realitou může každý, komu se podaří zapojit do Orchestrální akademie.
Německá houslistka Julia Fischer se narodila v Mnichově slovenské matce klavíristce a otci matematikovi pocházejícímu ze Saska. Housle vzala do ruky dříve, než jí byly čtyři. O pár měsíců si přibrala i klavír. Talentovaná muzikantka zvítězila v roce 1995 jako dvanáctiletá v Mezinárodní houslové soutěži Yehudi Menuhina. Od té doby vyzrála ve skutečnou hudební osobnost, věnuje se nejen sólové hře a pedagogické dráze, ale podstatnou částí jejího uměleckého života je komorní hra.
Na koncertech pro svobodu a demokracii, které se uskuteční 16. a 17. listopadu, bude Českou filharmonii poprvé řídit sir Antonio Pappano, dlouholetý šéfdirigent orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia a umělecký ředitel Královské opery v Covent Garden, který se v příští sezoně ujme vedení Londýnského symfonického orchestru. Vrcholem večera budou Dvořákovy Slovanské tance, těšit se můžeme i na Janine Jansen, která zahraje Mendelssohnův Houslový koncert e moll.
Hráče České filharmonie vnímáme především jako umělce, kteří posluchačům zprostředkují nejjemnější nuance hudebních děl. Jejich povolání ale někdy vyžaduje schopnost ovládnout i jiné nástroje než hudební. Každý z hudebních nástrojů představuje komplexní mechanismus, o který je třeba pečovat, aby svému hráči spolehlivě sloužil a vydržel v dobré kondici co možná nejdéle. Filharmonik se tak často ocitá v roli šikovného řemeslníka, který se nerozpakuje vzít do ruky třeba i kombinačky.
Bohuslav Martinů stojí spolu s Leošem Janáčkem na vrcholu žebříčku českých skladatelů dvacátého století. Kam ho dále můžeme zařadit? Následoval svým dílem vývoj české hudby? Jaké měl zázemí? Proslavil se více u nás nebo ve světě? Na žádnou z těchto otázek neexistuje stručná odpověď.
Válka na Ukrajině postavila řadu lidí před nutnost zaujmout k ní veřejně jasné stanovisko. Dirigent Tugan Sochijev, který bude v polovině prosince dirigovat Českou filharmonii, zareagoval opuštěním šéfdirigentských postů v Rusku i ve Francii. Nechtěl pracovat pod tlakem ani z jedné, ani ze druhé strany.
Blížící se Rok české hudby nabídne bohatou oslavu české hudební tradice. Je však také příležitostí pro unikátní projekty přesahující koncertní pódia či výroční nahrávky. K jubileu Bedřicha Smetany vzniká jedinečná edice pamětních zlatých mincí, které podpoří i Českou filharmonii. A pozor, budou opravdu vzácné!
Česká filharmonie vyrazila na třítýdenní turné do Asie. Tisíce zahraničních posluchačů osloví také v příštím roce, kdy plánuje březnový zájezd po Evropě a na podzim cestu do Spojených států a Kanady. Získat termíny ve slavných sálech je přitom stále těžší, z finančních důvodů ubývá příležitostí a konkurenční boj zesiluje. Jaký mají Japonci hudební vkus, kdy Česká filharmonie zahraje v Hongkongu nebo v Opavě a jak se domlouvá velká rezidence v Carnegie Hall, v rozhovoru vypráví umělecký ředitel a generální manažer České filharmonie Robert Hanč.
Nemálo koncertů České filharmonie v posledních letech míří z Prahy živě do světa. Jak obraz a zvuk z Dvořákovy síně v přímém přenosu doputuje například do aktuálního programu televize Mezzo? A jaká je v tu chvíli atmosféra v řídícím centru, které živé vysílání odbavuje?
Mnohostranného umělce s maďarskými kořeny a britským pasem zná hudební svět jako sólistu po boku renomovaných světových orchestrů i jako interpreta komorní hudby. Klavírista s vášní pro cykly i detail, sir András Schiff, je rezidenčním umělcem 128. sezony České filharmonie.
Každých deset let, už od roku 1924, postihne české kultury milovné společenství malá posedlost. Čtyřky na konci letopočtů už téměř sto let indikují Rok české hudby. Ten nadcházející připomene nejen jubilanta Bedřicha Smetanu, ale také Antonína Dvořáka, jednoho z otců České filharmonie. Právě jeho dílu zasvětí první český orchestr svou 128. a 129. sezonu. Bude znít od Tokia po New York a možná ještě dál. Stačí, pokud tam „naladíte“ YouTube.
Česká studentská filharmonie je od svého založení v roce 2006 stabilní součástí edukačního cyklu Kroky do nového světa. Orchestr však během let vyrostl ve svébytné těleso, které dokáže profesionálně spolupracovat s nejvyhlášenějšími dirigenty a obstojí i v rámci dospělých programů České filharmonie.
Čtyřdílným seriálem, který v magazínu právě otevíráme, chceme s nadcházejícím Rokem české hudby 2024 představit klíčové české skladatelské osobnosti, jejichž hudbu také uslyšíte ve 128. sezoně České filharmonie. Právě tři koncerty na jejím začátku zaplní skladby „otce orchestru“ Antonína Dvořáka. Sice nikdy nebyl oficiálním šéfdirigentem České filharmonie, stal se ale jejím historicky prvním dirigentem. Na ustavujícím koncertě prvního národního orchestru konaném v Rudolfinu 4. ledna 1896 řídil provedení svých skladeb.
„Chceme být co nejblíž lidem, ale zůstat při tom božím společenstvím,“ říká husitská farářka Sandra Silná. K rozhovoru o jiném pojetí smrti než u katolické církve nás přivedlo Německé rekviem od Johannesa Brahmse. Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor jej uvedou na festivalu Dvořákova Praha.
ISSN 3029-6927 Print
ISSN 3029-6935 On-line
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.